Pondělí 24. června 2002 - 13.39 SEČ

Jindřich VIII. brzdou pokroku ?

V jednom z klášterů, které nechal Jindřich VIII. v roce 1538, mniši vyráběli železo ve velkém

Připravil Jaroslav Beránek

Anglický panovník Jindřich VIII. vešel do dějin hlavně pro své spory s katolickou církví a také pro poněkud obhroublé chování ke svým šesti ženám. Současní badatelé mají navíc podezření, že o celých 200 let zpozdil příchod průmyslové revoluce do Británie.

Důvod k tomuto podezření zavdal archeologický objev v rozvalinách jednoho z cisterciánských klášterů, který nechal Jindřich VIII. při svém tažení proti katolické církvi v roce 1538 vyklidit. Nálezy potvrzují, že místní mniši už tehdy znali technologii, jak vyrábět železo ve velkém.

Kláštery jsou obvykle spojovány s duchovním rozvojem, meditacemi a modlitbami, ale vykopávky ve zříceninách opatství Rievaulx v hrabství Yorkshire naznačují, že místní mniši zvládali i tajemství metalurgie.

Centra poznání

Vodní kolo pohánělo měchy a vzduch proudící do pece umožňoval dosáhnout teploty až 1,500 stupňů, při které se taví železná ruda. Železem zásobovali vlastní lomy, zemědělské usedlosti a prodávali je i okolnímu světu.

Jindřich VIII. - zakladatel anglikánské církve

Jak upozorňují historikové, cisterciánší mniši pořádali pravidelná mezinárodní setkání, a tak měli přístup k nejnovějším technologickým poznatkům z celé Evropy.

Archeologům vrtá záhada natolik hlavou, že se rozhodli uskutečnit experiment a pokusit se vytavit železo podobným způsobem jako téměř před pěti stoletími mniši. Řešení by mělo přinést porovnání vzorků se struskou nalezenou při vykopávkách v klášteře.

Tak jako tak to ale vypadá, že mniši měli potenciál vyrábět železo ve velkém a zasadit sémě průmyslové revoluce o dvě staletí dříve. Kdyby ovšem Jindřich VIII. nenařídil rozpuštění klášterů, zadupal tak klíčky technologického pokroku.