Přehled evropského tisku

Středa 18. dubna 2001

předcházející

Připravila Helena Berková

Konec listu Segodňa

Když se liberální ruský list Segodňa objevil naposledy na stáncích - to bylo 14. dubna - jeho redakce slibovala, že další číslo vyjde o tři dny později. Nestalo se. A proč zmizel deník patřící do mediální skupiny Media-Most, kdysi patřící magnátovi Vladimiru Gusinskému, dnes rozebírají konkurenční noviny.

Jedny z nejpopulárnějších, Komsomolskaja Pravda, píší, že vydavatel listu Segodňa přestal noviny vydávat, neboť jsou údajně prodělečné a je třeba je ročně dotovat částkou vyšší než tří milionů dolarů. Komsomolskaja Pravda konstatuje, že stejná mračna se stahují nad časopisem "Itogi", který také svého času patřil do Gusinského mediální stáje.

Moskovskij Komsomolec, který ovládá moskevský starosta Jurij Lužkov, pověřil zpracováním krize kolem skupiny Media-Most novináře s výmluvným jménem - Maksim Pulemetov. Pokud bychom jeho příjmení přeložili do češtiny, jmenoval by se snad "Maxim Kulomet". A s kulometnou pádností napsal, že "Gusinského říše je, jak patrno, kolos na hliněných nohou.

Kdo by si ještě před měsícem dovedl představit, že se tak rychle rozpadne?" Talentovaní novináři a televizní osobnosti, které Gusinskij celých deset let hřál pod svými křídly, se najednou ocitli sami uprostřed trosek, píše Moskovskij Komsomolec a dodává, že stejný osud jako televizní stanici NTV, list "Segodňa" a časopis "Itogi" zřejmě čeká i nejznámější ruskou nezávislou rozhlasovou stanici "Echo Moskvy".

Rádio je totiž zadlužené a nový vlastník skupiny Media-Most, státní plynařská společnost Gazprom, asi nebude dvakrát ochotná dluhy Echa Moskvy splatit, uzavírá Moskovskij Komsomolec.

Německý list Frakfurter Rundschau se domnívá, že Rusové zřejmě co nevidět přeladí na BBC, aby se dozvěděli, co se vlastně v jejich zemi děje. Deník v komentáři nadepsaném "Tiskový car Putin" tvrdí, že se ruský prezident se přiblížil svému cíli. A tím podle listu není prý nic menšího než zrušení svobody ruského tisku, konstatuje Frakfurter Rundschau.

Jestli to tak půjde dál, dodává list, pak těm z Rusů, které zajímá, co se vlastně v jejich vlasti skutečně děje, nezbude nic jiného než vylézt na půdu a oprášit staré dobré rádio s krátkovlnným rozsahem.

Frakfurter Rundschau se zkrátka obává toho, že zvídavý ruský občan začne opět ladit stanice, které byly dříve v sovětském bloku označovány za "štvavé" - třeba Deutsche Welle nebo dokonce BBC.

Pilulka pro sebevrahy

Berlínský Die Welt si všímá nápadu nizozemské ministryně zdravotnictví Else Borstové, která by prý seniorům nabídla pilulku pro sebevrahy. List zdůrazňuje, že křesťanský Západ zareagoval hlasitým a jednomyslným NE.

Nápad je podle německého listu výsledkem obecné neúcty k životu. Ta se projevuje už třeba tím, že pro většinu lidí je umělé přerušení těhotenství naprosto běžná záležitost. Jestliže nárok na interrupci lze obhajovat obavou z toho, abychom druhému nenarušili soukromí, soudí Die Welt. "Proč bychom nemohli stejně odůvodnit i ukončení života dospělého člověka," ptá se Die Welt.

Mnichovský list Süddeutsche Zeitung to ale vidí docela jinak. Nizozemská debata podle deníku může být výsledkem pragmatického přístupu založeného na postřehu, že ve společnosti prostě existují záležitosti, které nelze řešit zákazy ani příkazy.

Süddeutsche Zeitung soudí, že právě proto Nizozemsko tak dlouho tolerovalo užívání lehkých drog, interrupce i prostituci a právě proto nyní připouští sňatky mezi osobami stejného pohlaví.

Odpůrci takto pragmatického přístupu předpovídali masový nárust konzumace drog, interrupcí, prostituce atd., připomíná list. To se však nestalo. Právě naopak: Nizozemsko vykazuje nejnižší počet interrupcí na světě, uzavírá Süddeutsche Zeitung.