Přehled evropského tisku

Pondělí 7. května 2001

předcházející

Připravila Helena Berková

Papežova cesta do Řecka a Sýrie

Francouzský list Libération soudí, že papežova návštěva v Sýrii přinesla více škody než užitku, alespoň pokud jde o blízkovýchodní mírový proces. List však nesnižuje význam papežovy návštěvy historické mešity - právě naopak.

Pro člověka, který žije ve Francii, tedy v zemi, kde stavba mešity obvykle vyvolá politické pozdvižení, znamená vstup papeže do mešity symbolický akt, píše Libération a dodává, že papežovo gesto přichází jako na zavolanou - alespoň pro syrský režim, který usiluje o uznání.

Co bude muset Jan Pavel II. podniknout proti tomu, aby jeho návštěva Damašku nebyla vnímána jako podpora syrské vojenské okupace Libanonu a jako požehnání režimu, který až příliš spoléhá na metody policejního státu, uzavírá řečnickou otázkou Libération.

Vídeňský list Die Presse se zabývá papežovou návštěvou Řecka. Setkání Jana Pavla II. s hlavou řecké pravoslavné církve arcibiskupem Chrystodulosem označuje list za "civilizované".

A to je podle Die Presseco říct, vezmeme-li v úvahu téměř tisícileté rozštěpení církve na římskokatolickou a pravoslavnou. Z tohoto hlediska má tedy papežova návštěva Řecka - alespoň podle vídeňského listu - nepopiratelný význam. List však připomíná, že papežovo volání po sjednocení všech následovníků Krista se zřejmě hned tak nenaplní.

Jan Pavel II. si dobře uvědomuje tíhu dějinného břemene i rozdílné tradice, rituály a chápání role duchovenstva obou církví, píše Die Presse a dodává, že papež tudíž nepochybně ví, že to všechno nelze změnit jedním škrtem pera anebo pouhým gestem, uzavírá Die Presse.

Válka v Makedonii

Fakt, že Makedonie zvažuje vyhlášení válečného stavu je pro německý list Berliner Zeitung méně dramatický, než by se na první poslech zdálo. Tento krok by totiž podle listu pouze potvrdil skutečnost, že zemi již po měsíce sužuje konflikt mezi občany makedonského a albánského původu.

V Makedonii už válka je, konstatuje německý list a podotýká, že země přitom byla dlouho vnímána jako ukázkový multietnický demokratický stát. Vinu za to, že tomu tak již není, dává Berliner Zeitung hlavně albánským příslušníkům Kosovské osvobozenecké armády.

List však kritizuje i Severoatlantickou alianci, která, jak uvádí, otázku odzbrojení Kosovské osvobozenecké armády vážně podcenila.

Ještě hůř si ale podle listu Berliner Zeitung počínala Evropská unie, která jen netečně pozorovala, jak se těsně za jejími hranicemi schyluje k válce, která může pro celý Balkán znamenat katastrofu.

V podobném duchu píše i německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung s tím, že odpovědnost padá i na Spojené státy.

Evropané spolu s Američany musí rozhodně zasáhnout proti Kosovské osvobozenecké armádě na území Kosova, nabádá list.

Evropané také musí přinutit makedonskou vládu k tomu, aby splnila své sliby a umožnila albánským občanům zřetelnou a rovnoprávnou účast na veřejném životě země, uzavírá Frankfurter Allgemeine Zeitung.