| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]()
Připravila Iva Bláhová
Řada deníků zevrubně rozebírá překvapivé rozhodnutí Evropské centrální banky snížit úrokové sazby o čtvrt procenta. Vídeňský Der Standard uvádí, že překvapivé snížení úrokových sazeb není dobrým znamením pro stav evropské ekonomiky. List vydvizuje, že banka byla po několik týdnů upozorňována na zpomalování evropské ekonomiky, ale stále trvala na boji s inflací. Až doposud. "Pokud je zde nějaký hodnověrný důvod pro tato nevyzpytatelná rozhodnutí," píše list, "pak je to fakt, že evropské ekonomické plány se mění k horšímu do takové míry, že finanční dogmata, která byla dříve přísně dodržována, jsou nyní házena přes palubu." Pozitivní stránkou je skutečnost, že vývozci budou potěšeni, protože hned za snížením úrokových sazeb následovalo ještě větší oslabení eura - uzavírá Der Standard. Švýcarský Le Temps připouští, že politický tlak, včetně toho, co list nazývá "americký tlak skrytého druhu", možná ovlivnil rozhodnutí snížit úrokové sazby. "Co se ukazuje jako nejjistější je fakt, že vážné selhávání německé eknomiky nenechalo Evropskou centrální banku netečnou," píše list. "Přinejmenším poslední nezdary Německa měly svou cenu v tom, že otevřely Centrální bance oči, protože ta jak se zdá svým snížením úrokových sazeb "připouští, že Evropa není ostrovem chráněným od životních zklamání, zvláště těch, která ovlivňují Spojené státy," dodává list. "Jelikož však dopady takových snížení se ve skutečné ekonomice projeví v rozmezí šesti až osmnácti měsíců, je škoda, že Evropská centrální banka zareagovala tak pozdě," uzavírá Le Temps. Volby v Baskicku Nadcházející volby do nového regionálního parlamentu v Baskicku, jejichž výsledky rozhodnou o složení nové vlády, považuje berlínský Die Welt za kategorii samu pro sebe. List popisuje, jak staří rivalové v celém Španělsku společně jednotně přicházejí bojovat s nacionalisty, představitelé ne-nacionalistických stran jsou terči atentátů a matka oběti spíše směřuje k volbě koaličního partnera vrahů, protože sama sebe považuje za nacionalistku. "Jednou z nevyřešených otázek ve španělské demokracii je fakt, že Baskové vnímají politickou realitu zcela odlišně, než zbytek Španělska," uzavírá Die Welt. Portugalský Publico doufá, že nedělní volby "by mohly definitivně oddělit demokratickou většinu v nacionalistickém táboře od příznivců nebo spoluviníků totalitního projektu". "Tento projekt," píše list, je "nacionalistický, etnomaniakální a xenofobní", a "nepřátelský k budování Evropy občanů". List Publico připomíná, že cenou zaplacenou všemi neseparatistickými baskickými činiteli a prominenty je "jejich zahrnutí na černou listinu extremistů a násilné nacionalistické frakce, která je reprezentována vražedným gangem ETA". "V případech jako je tento," píše madridský ABC, "se demokracie bez odovědnosti stává pouhou formalitou". "Šance přivést společnost Basků zpět k míru a svobodě záleží na nich samotných a na jejich volbě, na ničem jiném," uzavírá list.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||