Přehled evropského tisku

Pátek 22. června 2001

předcházející

Připravila Helena Berková


60 let od napadení Sovětského svazu

Před šedesáti lety - 22. června 1941 - začala pro tehdejší Sovětský svaz 2. světová válka. Ruské deníky se dnes rozepisují, jako tomu bylo za sovětské éry, o hrdinství, ale také o kolaborantech, podvodnících, zrádcích a zbytečných ztrátách na ruské straně.

"Dnes si připomínáme velký paradox," píší Izvestija. "Občané státu s krutým autoritářským režimem dokázali rozdrtit nacistický totalitní systém." Podle Izvestii tak vlastně umožnili, aby se v Evropě mohla obnovit demokracie.

Albánsko-makedonský konflikt

Nezávislý ruský deník Nězavisimaja Gazeta tvrdí, že makedonské úřady by měly odmítnout požadavek vůdců etnických Albánců, kteří chtějí federativní stát. Od federace je totiž podle listu v případě Makedonie už jen krůček k rozdělení státu.

Jak list poznamenává, patová situace evidentně vyvádí z míry Severoatlantickou alianci; NATO přislíbilo, že vyšle do Makedonie mírové jednotky, které pomohou odzbrojovat povstalce, ovšem pouze za předpokladu, že znesvářené strany uzavřou dohodu.

Nězavisimaja Gazeta soudí, že NATO se tak ocitlo v situaci, kdy nedělá rozdílu mezi řádně zvolenými představiteli Makedonie a pohlaváry povstalců, kteří do země vtrhli ze sousedního Kosova.

To podle listu svědčí o tom, že politika Západu má jisté trhliny. Naléhavost, s níž západní politikové horlí proti mohutnému útoku proti povstalcům, je přímo větrem do plachet separatistů, uzavírá Nězavisimaja Gazeta.

List Izvestija to tak černě nevidí. Vláda a umírnění Albánci se dříve nebo později tak jako tak musí dohodnout - jednoduše proto, že jim nic jiného nezbývá, píše list.

"Obě znepřátelené strany totiž velmi dobře vědí, že alternativou dohody je stejná situace, jaká před léty nastala v Bosně," poznamenává Izvestija.

Albánští ozbrojenci zřejmě politické řešení nepřijmou, spekuluje list a upřesňuje, že povstalci chtějí, aby oblasti, kde žije převážně obyvatelstvo albánského původu, byly vyňaty z Makedonie a začleněny do budoucího Velkého Kosova.

Takový scénář by ale NATO, Rusko, ani sousedy Makedonie pochopitelně vůbec nepotěšil, tvrdí Izvestija a dochází k závěru, že nakonec bude přecejen lepší povstalce odzbrojit, i za použití násilí.

"Za všechno může Severoatlantická aliance", konstatuje ruský deník Trud. Právě ta totiž vypustila z láhve džina albánského nacionalismu. Tento džin je ale podle listu neposlušný a rozhodně nebude plnit přání svého pána.

NATO zkrátka zaselo vítr, ale bouři sklízet nechce, rozumuje Trud. Následky krátkozraké politiky založené na dojmu, že NATO a jeho mírové jednotky všechno vyřeší, ponesou ovšem nejen politikové ve Skopje, ale především obyvatelé Makedonie, uzavírá Trud.

Nacistický film v Petrohradě

Nězavisimaja Gazeta se poněkud ošívá nad tím, že na filmovém festivalu v Petrohradě se má v rámci dnešního výročí promítat známý nacistický propagandistický snímek o shromáždění v Norimberku. List v tom vidí známku pokroku.

Fakt, že se právě dnes promítá nacistický film, lze podle listu chápat jako symbol i symptom procesu zotavování z těžkého válečného traumatu. "Lidé sice během času přestanou vnímat válku jako národní tragédii," píše Nězavisimaja Gazeta, ale promítání filmů Riefenstahlové pro ně bude přesto bolestivé.

"To ale nepotrvá věčně. Přijde den, kdy nám věci, o nichž dnes diskutujeme, zhola nic neřeknou," uzavírá Nězavisimaja Gazeta.