Přehled evropského tisku

Pondělí 9. července

předcházející

Připravila Iva Bláhová


Chorvatsko vydá podezřelé
z válečných zločinů

Deník Berliner Zeitung píše, že rozhodnutí Chorvatska znamená konec mýtu o tom, že Chorvaté byli pouze oběti. Vysvětlení, že Srbové byli zodpovědni za válečné zločiny, zatímco Chorvaté pouze bránili svou zem, už neplatí.

Berliner Zeitung předpovídá, že rozhodnutí by mohlo vést k pádu vlády. Čtyři ministři už rezignovali a výsledek hlasování o vyslovení důvěry je nejistý.

Premiér Ivica Račan nebude ani odměněn mezinárodní finanční pomocí. Jeho srbský protějšek to měl v otázce Miloševiče o dost jednodušší, uzavírá deník.

Vídeňský Der Standard uvádí, že rozhodnutí vydat podezřelé do Haagu uvrhlo Chorvatsko do hluboké krize. Je to proto, že se Chorvati pokládají za vítěze a oběti.

Deník dodává, že spolupráce s Haagem je však nutná, protože válka v Chorvatsku si vyžádala také oběti civilistů a vytvoření takzvaných etnicky čistých oblastí.

Frankfurter Allgemeine Zeitung vyjadřuje politování nad tím, že rozhodnutí vydat podezřelé vedlo k vládní krizi.

Pro rozvoj demokracie v Chorvatsku není dobré, píše list, když principální otázku spolupráce s Haagem a otázku prošetření válečných zločinů spáchaných Chorvaty využívají politikové v boji o moc.

List se domnívá, že by mělo dojít k demokratickému konsensu a potvrdit, že válečné zločiny nelze ospravedlnit obrannou válkou.

Mír podle Ariela Šarona

Úvodník pařížského Le Monde se ohlíží za návštěvou premiéra Ariela Šarona v Německu a Francii z minulého týdne. List poznamenává, že představitelé hostitelských zemí vyslechli muže, který přišel jen s jedním poselstvím: jedinou překážkou míru je Arafat.

"Člověk si může položit oprávněně otázku, zda Šaron nepřijel do Evropy proto, aby tu řekl, že se chce Arafata zbavit," uzavírá francouzský deník.

Jenom o trochu méně znepokojující je to, jak Šaron před svými evropskými hostiteli interpretoval Mitchellův a Powellův mírový plán.

Šaron požaduje po sedm dní úplné zastavení násilí jako podmínku pro zahájení období takzvaného celkového zklidnění. Ve třetí fázi by se pak obě strany měly dohodnout na opatřeních, která by vedla ke vzájemné důvěře.

Opatření by se měla týkat především zmrazení dalšího rozšiřování osad. Člověk se může opět oprávněně ptát, poznamenává list, zda Šaron vůbec někdy chce druhé a třetí etapy dosahnout.

"Vyhnul by se tak omezování rozvoje osad, který představuje hlavní cíl jeho politického života," uzavírá Le Monde.