Přehled evropského tisku

Pátek 16. listopadu 2001

předcházející

Připravila Helena Berková


Volby v Kosovu

Slovenská Práca píše, že pro kosovské Albánce znamenají volby rozhodování o nezávislosti.

"Bohužel či bohudík rezoluce OSN jim brání, aby tohoto cíle dosáhli. Tisíce kosovských Srbů, kteří tvoří menšinu obyvatel provincie, dosud nevědí, zda vůbec půjdou volit," píše Práca.

Pokud se přece jen k urnám dostaví, soudí autor komentáře, podpoří tak de facto albánskou vládu. "V druhém případě, pokud kosovští Srbové volit nepůjdou, ocitnou se v mnohem větší izolaci," uvádí Práca.

Autor komentáře v deníku Práca - podobně jako prezident Koštunica - soudí, že kosovští Srbové by měli o parlamentní křesla usilovat. Hlavně proto, aby, obrazně řečeno, mohli krotit přemrštěné ambice albánských extremistů. "Tlumit vášně dokáže i menšina," uzavírá Práca.

Francouzi v Afghánistánu

Pro většinu novin však zůstává stěžejním tématem Afghánistán. Francouzský list Libération uvádí, že prezident Jacques Chirac i premiér Lionel Jospin přijali zprávy o pádu hnutí Taliban s nesmírnou úlevou. "Aspoň v něčem se konečně shodli," poznamenává list.

Libération zdůrazňuje, že oba politikové neochvějně podporovali Spojené státy, ale bombardování Afghánistánu jim postupem doby bylo jaksi čím dál víc proti srsti.

Prezident Chirac mohl podle listu sledovat, jak se hroutí jeho grandiózní projekty arabské politiky. A premiér Jospin byl zase svědkem toho, jak se den za dnem vzdaluje svým koaličním partnerům - zatímco Jospin nálety podporoval, komunisté a zelení je kritizovali.

"Francie se nyní rozhodla vyslat do oblasti vojáky. Mise je však koncipována tak, aby nikoho neurazila. Francouzští vojáci by totiž měli v okolí afghánského města Mazáre Šaríf zabezpečovat trasy humanitárních konvojů, uzavírá Libération.

Osvobození humanitárních pracovníků

Vídeňský Der Standard se rozepisuje o osvobození osmi zahraničních humanitárních pracovníků, kteří byli zadržováni v Afghánistánu, a které ve středu zachránili příslušníci amerických zvláštních jednotek.

"Ti lidé měli více štěstí než rozumu," píše list, a dodává, že odhodlání vykonávat v talibanském Afghánistánu misionářskou činnost je stejně moudré jako otevřít si v Mekce stánek s párky v rohlíku.

"Zaměstnanci humanitární organizace Shelter Now se nestali dalšími křesťanskými mučedníky jedině proto, že talibanští činitelé si chtěli zachránit vlastní kůži, a že v tomto ohledu byla jaksi košile bližší než kabát - a bezpečí lepší než neposkvrněnost islámu," uzavírá Der Standard.

Írán spojencem Západu

Autor komentáře francouzského týdeníku L´Express očekává, že roli jakéhosi prostředníka mezi Evropou a islámským nestabilním územím bude hrát Írán.

List píše, že Írán v roce 1906 jako první muslimský stát přijal evropský model parlamentní demokracie. "Ten sice příliš dlouho nevydržel, ale dodnes svým způsobem ovlivňuje politický život v zemi," uvádí L´Express. Právě proto se Teherán tolik zajímá o Evropu a o demokracii, soudí autor komentáře.

"Írán také jako jediný muslimský stát uskutečnil úplný obrat," píše L´Express a dodává, že fundamentalistický experiment je po dvaceti letech u konce.

Íránci nyní podle týdeníku chtějí demokracii, oddělení církve od státu, liberalizaci obchodu a rozšíření kulturních vztahů se zahraničím. "Teherán prostě, obrazně řečeno, obrátil list a směřuje k demokracii," píše L´Express.

"Chtějí-li se Evropa a Spojené státy zaměřit na budoucnost a nikoli na minulost, podpoří spíše Írán než Saúdskou Arábii," uzavírá L´Express.