Působení českých vojáků provázel příznivý ohlas z řad velení mezinárodních jednotek i od místních obyvatel. Přesto se dá říci, že bosenská mise vojáků české armády byla daleko důležitější pro Česko než pro Bosnu. Něco o tom vypovídá i srovnání zájmu, jaký česká mise vzbudila v českých médiích v porovnání s pozorností, jakou přitáhly třeba daleko početnější kontingenty ze zemí jaksi usazenějších, pokud jde o fungování ozbrojených sil a jejich tradici.
Jistě, práce, kterou čeští příslušníci SFOR na Balkáně odvedli, zaslouží ocenění a také často oceněna bývá. Mezinárodní jednotky by se ale asi obešly i bez tuzemských vojáků, pokud by to bylo nutné. Naopak pro českou armádu, jež se stále ještě snaží vybřednout z postkomunistického marasmu, je bosenská zkušenost klíčová a nezastupitelná.
Asi tři tisíce českých vojaků, které jednotkami SFOR prošly, měly možnost pracovat v mezinárodním prostředí a navíc za drsných podmínek nasazení na Balkáně. Vojáci zvládli obojí, což jistě posílilo sebevědomí jejich i armády, kterou jindy udolává sled široce komentovaných lapsů, nehod a korupcí zavánějících kauz. Navíc ta zmíněná mezinárodní zkušenost umožňuje i zasvěcenější srovnání a snad i povzbuzuje chuť na těch domácích poměrech něco změnit.
V jednom ohledu dokonce význam působení českých vojáků v rámci SFOR přesahuje sféru ozbrojených sil. Česká armáda, podobně jako celá česká společnost, se od vzniku českého státu těžko vyrovnává s nepřítomností nějaké skutečně živé tradice. Nepočetní pamětníci bojů druhé světové války sice právem zdobí všelijaké státní a armádní slavnosti, zároveň jako by tím ale zvýrazňovali skutečnost, že lidí s podobným kreditem, o generaci nebo dvě mladších, se českým ozbrojeným silám zoufale nedostává.
Těch pár hrdinů pro většinu obyvatel Česka představuje především vzdálenou minulost. Jejich osobní zkušenost jim ovšem přinesla setkání s politruky a dalšími charakteristickými zjevy takzvané lidové armády, v níž mnoho z nich utratilo dva roky života, a která je pod hrozbou vězení nutila přísahat věrnost okupantovi. Čeští veteráni z Bosny i odjinud snad tenhle zmíněný obraz vojáka z kolektivní české paměti vymažou a jednou jej snad nahradí představou člověka, který dokáže efektivně sloužit dobré věci.
