Středa 19. prosince 2001

předcházející

Stěhování bez emocí

Ondřej Štindl

O teď už velice pravděpodobném stěhování Svobodné Evropy se mluví častěji a emotivněji, než bývá zvykem při přemisťování nějakého podniku z bodu A do bodu B. I včerejší rozhodnutí Bezpečnostní rady státu ohledně stěhování stanice vzbudilo pozornost, meritu věci zdánlivě neúměrnou. Včera se však české politické špičky k věci stavěly střízlivě a víceméně jednotně, snad jim takový přístup vydrží. Ten zmíněný emocionální náboj totiž byl do celé kauzy implantován jaksi shora.

Není příliš obvyklé, aby v samém srdci centra hlavního města byla rozměrná budova podobné instituce jako je Svobodná Evropa. Na druhou stranu také není obvyklé, aby tamtéž byla nepochopitelně vedená vnitroměstská dálnice a předimenzovaný exemplář socrealistické architektury, který budouva bývalého Federálního shromáždění - dnešní sídlo RFE - představuje. Jak se tam Svobodná evropa vůbec dostala?

Federální shromáždění skončilo a osud jeho budovy, jejíž pouhá údržba žádá značné náklady, byl nejistý. Nabídnout Svobodné Evropě právě tenhle dům bylo tedy logické. Navíc umístění, terminolgií bývalého režimu řečeno, "štvavé vysílačky" do architektonického pomníku tohoto režimu mělo značnou symbolickou hodnotu. Českou stranu zas dohoda s RFE zbavila povinnosti udržovat budovu, pro niž by se jiný nájemce hledal jen těžko. Pokud k ohlášenému stěhování skutečně dojde, bude stát ten problém muset vyřešit. Jak to udělá, je zatím ve hvězdách.

Brzy po nástupu vlády ČSSD se však začalo poprvé mluvit o stěhování. Bezprostřední záminkou byly později realizované úvahy o zahájení vysílání RFE do Iráku a Íránu. V podtextu vyjádření některých vládních činitelů ale tehdy zazníval přinejmenším značně rezervovaný vztah ke Svobodné Evropě jako instituci, což se, naprosto pochopitelně, setkalo s odmítavou reakcí většiny médií a některých politiků.

Další napětí a podezíravost do vztahu mezi Svobodnou Evropou a českým státem pak vnesla častá a otevřená kritika představitelů ODS a ČSSD na adresu české Svobodné Evropy. Strany opoziční smlouvy se tuto kritiku úspěšně přenesly na půdu vysílací rady. V této atmosféře se začaly odvíjet úvahy o stěhování RFE, tentokrát po útocích z jedenáctého září.

Prezident Václav Havel takový záměr dopředu označil za projev slabosti - nepříliš moudře. Budova RFE je totiž z bezpečnostního hlediska skutečně citlivá. Ve své době asi nutná bezpečnostní opatření také přispěla ke značnému zvýšení beztak dost vysoké míry neprůjezdnosti hlavního města. Konflikt s terorismem se přitom na momentálním bojišti vyvíjí sice dobře, to však nic nemění na tom, že jeho definitvní konec bude dosažen až za delší dobu.

I z tohoto hlediska je možná praktické Svobodnou Evropu někam přistěhovat - zvlášť pokud by se tím ušetřila české armádě práce s přesuny obrněných transportérů a kolemjdoucím recesistům s postupným rozebíráním těchto transportérů.

Pokud ale má ten včera nalezený věcný pohled na otázku Svobodné Evropy vydržet, je důležité, aby kabinet stanici navrhl nějaké důstojné působiště, a aby nenastalo to "stěhování do polí", o němž hovořil prezident Havel. Aby vyústění kauzy RFE nepůsobilo jako revanš převlečený za starost o bezpečí.