Středa 30. ledna 2002

předcházející

V režii populistů

Ondřej Štindl

Českou vládu slova tajemníka rakouské vládní strany Svobodných Petra Sichrovského nadmíru popudila. Přihlédneme-li k jejich věcnému obsahu, asi právem. Energie, kterou Zemanův kabinet na celou zápletku vynakládá, je ale dost možná investována trochu zbytečně.

Petr Sichrovsky není postava, která by v Rakousku měla pověst, řekněme, intelektuální veličiny. Koneckonců samotná jeho slova jej usvědčují z neznalosti a splétání nepříliš souvisejících věcí dohromady. Například toho, co se v někdejším Československu dělo těsně po válce s momentální situací v Česku.

Sichrovského výroky navíc výstižně ilustrují charakter Svobodných - strany, u niž není rozhodující, zda je či není postfašistická nebo postnacistická, jak si nedávno přisadil Miloš Zeman, ale to že je bezskrupulózně populistická. Je schopná zvednout takové téma, jaké se právě hodí - oslavovat sociální politiku Třetí říše a zároveň se pohoršovat nad údajným bezprávím, páchaným na Židech.

Kdyby Haiderovci pro sebe viděli příslib politického zisku v prosazování mírnější imigrační politiky, jistě by neváhali ani minutu.

Je smutné, že česká vláda a především její premiér umožnili, aby současná česko rakouská přestřelka probíhala právě v režii Svobodných. Peter Sichrovsky jenom pokračuje v jízdě na vlně paušálních a pobuřujících odsudků, kterou významně přiživil i předseda české vlády.

Nemáme teď na mysli Zemanova slova na adresu Jörga Haidera, ale především jeho výroky o s nacismem sympatizujících Rakušanech a vlastizrádných sudetských Němcích, jejichž odsun je podle Zemana třeba chápat jako projev české umírněnosti.

Předseda české vlády spoluvytvářel pravidla zbytečného zápasu, v jehož rámci nyní přes česko rakouskou hranici létají invektivy, a který jde Svobodným jistě k duhu. Už jen proto, že jim umožňuje prodlužovat atmosféru, kterou navodila jejich petice proti Temelínu, a jež jim nejen umožňuje stylizovat se do role neohrožených obránců rakouských zájmů, ale dokonce jim zajišťuje i pozornost jisté části rakouské veřejnosti.

Český premiér se tak dostává do paradoxní situace. Rakušanům sice doporučuje, aby se Svobodných, co nejdříve zbavili - důsledky jeho slov však mohou být právě opačné. Vedení strany Svobodných teď asi žije v naději, že v reakci na slova Petra Sichrovského zazní z české strany nějaká pořádně šťavnatá nehoráznost. Uvidíme, zda česká politika jejich očekávání naplní, nebo zda dokáže alespoň mlčet.