Zahraniční média o krizi v ČT

Economist

"Těsně před vánočními svátky," připomíná britský týdeník Economist, "vybrala rada jmenovaná parlamentem nevýrazného novináře Jiřího Hodače do čela veřejnoprávní televize.Jeho jmenování rozčílilo většinu televizních redaktorů natolik, že se zabarikádovali v budově zpravodajství a odmítli redakci opustit."

Jaký k tomu měli důvod, ptá se Economist, a odpovídá: "Hlavním důvodem bylo podezření, že Jiří Hodač je osoba příliš blízká Václavu Klausovi, který vede ODS - opoziční stranu pravého středu."

Protestující žurnalisté tvrdí, že redakční nezávislost je tak ohrožena. "Většina Čechů souhlasí," konstatuje týdeník, a dodává, že na pražském Václavském náměstí se shromáždilo nejméně 50 000 lidí a žádalo Hodačovo odvolání.

Na stranu protestujících novinářů se postavil i prezident Václav Havel. "Většina z těch, kdo v Česku ctí svobodu tisku a jeho nezávislost, si myslí, že Jiří Hodač by měl odstoupit," domnívá se Economist a všímá si též, že rebelující novináře podporuje většina odbojných novinářů.

"Sdělovací prostředky dnes hrají roli politické opozice," cituje Economist šéfredaktora českého týdeníku Respekt Petra Holuba.

Washington Post

Americký deník Washington Post své čtenáře informoval o středeční demonstraci na pražském Václavském náměstí, kde se podle listu sešlo sto tisíc lidí, kteří požadovali odstoupení nového ředitele ČT Jiřího Hodače.

Toho demonstranté podle Washington Postu považují za nebezpečí pro svobodu tisku v mladé české demokracii.

"Cílem demonstrace byla obrana nezávislé žurnalistiky, práva, které je v bývalých komunistických zemích východní Evropy všeobecně oslavováno v mnohem větší míře, než ve vyspělých demokraciích na Západě," píše Washington Post, podle nějž protesty měly vyjádřit také všeobecné znechucení s pohodlným životem politiků v postkomunistické éře, ve které je rozdělení moci často otázkou zákulisních jednání.

"Konflikt v České televizi je však zároveň důvodem k obavám v dalších středoevropských zemích jako jsou Polsko nebo Maďarsko. Veřejnoprávní televizní systém je zde často považován za jeden z klenotů politické moci, nikoliv za zdroj nezávislých informací," stojí ve Washington Postu.

Los Angeles Times

Americký list Los Angeles Times si všiml souvislosti mezi návrhem předsedy ODS Václava Klause privatizovat veřejnoprávní televizi a stále probíhajícím sporem mezi Vladimírem Železným a americkým investorem Ronaldem Lauderem o kontrolu nad televizí Nova.

Jak deník připomíná, Lauder financoval růst soukromé TV Nova, Železný je ale držitelem licence a kvůli hořkému rozchodu mezi oběma stranami v roce 1999 nyní pražská vláda čelí podezření, že nedostatečně chrání zahraniční investice v České republice.

"Jde o možný Klausův plán, jak zajistit pro Laudera jeden z kanálů nynější České televize," prohlásil pro Los Angeles Times známý český spisovatel Ivan Klíma.

Independent

Britský deník Independent v článku pod titulkem Havel se přidává k ofenzivě proti novému šéfovi České televize napřed krátce shrnuje situaci, dvojí televizní zpravodajství, zabarikádované zaměstnance a dvoutisícovou demonstraci před budovou České televize.

Independent cituje prezidenta Havla, který přirovnal jmenování Jiřího Hodače do čela České televize k únorovému převratu v roce 1948, který rovněž proběhl zcela legálně, ale - slovy Václava Havla - proti duchu Ústavy. Vlastní komentář však Independent nepřináší.

Podle Independentu jmenování Jiřího Hodače do čela České televize vyvolalo obavy, že se těžce získaná česká demokracie topí v korupci. List tvrdí, že Hodačovo jmenování prosadil Václav Klaus, a že hlavním účelem dosazení Jiřího Hodače na místo generálního ředitele televize je, aby zpravodajství bylo tendenčně zaměřeno v Klausův prospěch.

V téhle souvislosti je dost zajímavé, že se Independent nezmiňuje ani o předchozím působení Jiřího Hodače v České televizi, ani o jeho působení v českém vysílání BBC, kde přestal pracovat před rokem a třičtvrtě.

Times

Britský list Times sleduje trojí aspekt krize. Na jedné straně píše, že konflikt mezi zaměstnanci televizního zpravodajství a novým vedením obsahuje "bizarní ozvěny revolucí z roku 1989, které svrhly komunistické režimy ve střední Evropě" a píše o davech, které vyjadřují podporu revoltujícím novinářům. Druhý pohled se týká konkrétního průběhu a důvodů konfliktu.

Na rozdíl od včerejšího Independentu Timesy připomínají práci Jiřího Hodače v českém vysílání BBC, zároveň ale zdůrazňují, že je politicky příliš napojen na Občanskou demokratickou stranu, a že zaměstnanci televize sledují jeho jmenování velmi podezřívavě především proto, že by bývalý premiér Václav Klaus jakožto Thatcherovec - tak to aspoň vidí Timesy - uvítal privatizaci státní televize.

"Vzhledem k opoziční smlouvě mezi sociálními demokraty a ODS," píší Timesy, "dnes v České republice opozice fakticky neexistuje, a o klíčových pozicích se obě strany stále častěji dohadují v zákulisí."

Třetí aspekt se týká úlohy Václava Havla. Stojí za to připomenout, že představa dramatika disidenta, z něhož se stal prezident, byla před jedenácti lety jednou z velkých inspirací pro britskou veřejnost.

Timesy píší, že vzhledem k tomu, že se prezident Havel postavil na stranu novinářů, příští hlavní konfrontace se soustředí na otázku, zda dovolí, aby jeho významný novoroční projev vysílala Hodačova státní televize. Pokud Václav Havel bude bojkotovat státní televizi, může očekávat další velkou bitvu mezi parlamentem a prezidentskou kanceláří, uvádějí Timesy.

Süddeutsche Zeitung

Mnichovský Süddeutsche Zeitung konstatuje, že Češi prokázali demokratickou zralost, když protestovali proti jmenování nového, údajně politicky zaujatého generálního ředitele veřejnoprávní televize.

"Konflikt ukázal, že v České republice je dostatek těch, které demokracie potřebuje nejvíc, totiž demokratů," píše list.

Süddeutsche Zeitung však upozorňuje, že Hodačovo odstoupení krizi zdaleka nevyřeší, neboť spousta občanů je rozčarována hašteřením a arogancí mnoha politiků.

Frakfurter Rundschau

Německý Frakfurter Rundschau vřele souhlasí, když podotýká, že "příčinou sporu o Českou televizi je nespokojenost Čechů s politiky." List zdůrazňuje, že občané se de facto rozdělili na příznivce vládních stran a opozice.

"Důvěru českých občanů v parlamentní demokracii obnoví pouze nové volby," uzavírá list.

Der Standard

Výstražnou notu nasazuje vídeňský Der Standard s odkazem na mohutnou podporu, jaké se televizním vzbouřencům dostalo od české veřejnosti.

Fakt, že umělce a intelektuály - včetně prezidenta Václava Havla - otázka nezávislosti veřejnoprávní televize znepokojuje, není žádné překvapení, soudí Der Standard a dodává, že přibývá občanů, kteří se obávají, že demonstrace jsou vlastně zpochybněním zákonných procedur.

"Podle kritiků by se takové chování mohlo stát pravidlem," píše list, "a jednoho dne by mohlo vyústit ve zpochybnění výsledku voleb, přestože by proběhly v souladu s demokratickými principy."