Svět v roce 2000

Pád Slobodana Miloševiče

Tisíce lidí přišli před parlament demonstrovat proti Miloševičovi, který odmítal uznal výsledky voleb

Sobota 30. prosince 2000

Připravili Václav Sochor a Ondřej Tuček

Ve světě začalo platit, že rozhodnou-li se staří diktátoři vypsat volby, šeredně na to doplatí. Výjimkou nebyl ani jugoslávský prezident Miloševič, kterého koncem září v prezidentských volbách porazil právník, odborník na ústavní právo Vojislav Koštunica.

Ten prohlásil, a nezávislí pozorovatelé mu dali za pravdu, že vyhrál absolutní vetšinou a nebylo tedy třeba pořádat druhé kolo voleb.

Zpochybňování volebních výsledků

Miloševič s tím ale nesouhlasil a hodlal využít svých bohatých zkušeností se zpochybňováním volebních výsledků, které nevyzněly v jeho prospěch.

V projevu k národu prohlásil, že hlasování nevyznělo jednoznačně a že bude třeba uspořádat ještě jedno kolo. Varoval zároveň, že opozice usiluje o další disintegraci zbytku jugoslávské federace. Své oponenty označil za agenty Západu, kteří do regionu umožní permanentní přístup západním vojskům.

"Opozice si nepřeje mír a prosperitu na Balkáně. Chtějí, aby to byla zóna trvalých konfliktů, které by jim daly důvod k jejich pokračující přítomnosti v regionu. Loutkový režim, zaručující násilí a potenciálně mnoho let války. Jejich režim přinese cokoli, jen ne mír. Jen naše politika je zárukou míru."

Lidé ho ale měli dost. Byli vyčerpáni dekádou válek, vyvolaných Miloševičovým režimem - válkou v Chorvatsku, Bosně a naposled v Kosovu.

Mezinárodní izolace a sankce uvalené na Jugoslávii v důsledku těchto konfliktů uvrhly obyvatele do chudoby, do té doby nepoznané. Prezident Miloševič poprvé přecenil své síly.

Protimiloševičovská revoluce

Odborník na Balkán Miša Glenny byl v říjnu v Bělehradě svědkem povstání, když se Jugoslávci rozhodli vzít věci do svých rukou:

"Federální parlament hoří. Demonstranti pronikli dovnitř. Policie stříká slzný plyn kam může a rozehnala tak řadu demontrantů, ale popravdě řečeno všechno se tu zvrhává v chaos. Kvůli slznému plynu se lidé zmateně pohybují po celeém centru města. A prootže policie nevybíravě střílela slzný plyn do davu, je kolem spousta velmi naštvaných mladých můžů, hodně z nich přišla do Bělehrtadu z venkova a nemají se kam vrátit. Pámbu ví, co se ještě stane."

Co se stalo bylo až překvapivě rychlé a jednoznačné. Miloševič byl pod nátlakem lidu přinucen odstoupit - po třinácti letech u moci. Do ulic Bělehradu vyšly statisíce lidí, kteří se zmocnili parlamentu a zapálili budovu státní televise. Revoluce zvítězila prakticky okamžitě.

Zrušení sankcí vůči Jugoslávii

Mezinárodní společenství, dokonce včetně Ruska, které se předtím nabídlo jalko zprostředkovatel mezi Miloševičem a oposicí, přivítalo pád nepopulárního režimu.

Britský ministr zahraničí Robin Cook hovořil o návratu Jugoslávie do Evropy a o brzkém zrušení sankcí.

"Už jsme dali najevo, že dojde ke kompletní a rychlé změně ve vztazích mezi Evropou a Srbskem. Učinili jsme tak během volební kampaně a existuje řada dokladů, že šlo o značně vlivný krok, který v lidech probudil odvahu k tomu, aby volili pro změnu, protože jenom s těmito hlasy se Srbsko může přidat k modernímu světu. Ze všeho nejdřív budou odstraněny všechny sankce. Nepotřebujeme žádné sankce, když už Miloševič nebude u moci."

Co s Miloševičem?

Vztahy mezi Bělehradem a mezinárodním společenstvím dosud komplikuje problém Kosova, kde je nadále vážným problémem etnické napětí mezi Srby a Albánci.

Rovněž nevyřešena zůstává otázka, co teď s Miloševičem, usvědčeným z válečných zločinů, jichž se dopustil během balkánských válek v devadesátých letech. Západ by ho rád viděl před haagským tribunálem. Ale prezident Koštunica, ačkoli přesvědčený demokrat, je zároveň srbským nacionalistou, a takové řešení se mu nelíbí.

Krátce po inauguraci nicméně vyjádřil spokojenost s vývojem věcí:

"Ano, jsem spokojen, zvlášť pokud jde o lidi, které mám za sebou. To je nejdůležitější. Měl jsem podporu lidí před volbami a mám ji i teď po volbách. V naší zemi máme jisté krise, ale věci jsou pod kontrolou a my najdeme cestu ven. Stále existují určité projevy násilí, ale armáda a policie se s nimi vypořádávají a já jsem více než spokojen."

Související odkazy:
Fotogalerie: Povstání v Bělehradě
Jugoslávie po pádu Miloševiče
OSN přijalo zpět Jugoslávii
Srbové povstali proti Miloševičovi