BBC Online Network| váš názor
 ČR pod lupou
Zprávy 
Analýza 
Britský tisk 
Evropský tisk 
Radiofejeton 
Dobré ráno 
Interview 
Víkend 
Anglicky s BBC 
VYSÍLÁNÍ BBC 
Frekvence 
Programy 
Redakce 
Zprávy  
Dobré ráno  
Svět o jedné  
Svět o páté  
Interview   
 
Other BBC sites:
Události ve světě

Pátek 15. února 2002 - 14.14 SEČ

Tažení proti pirátským nahrávkám


Každé druhé CD je v České republice vypáleno ilegálně

Připravil Tomáš Pavlíček

Pod slovem pirát si donedávna většina lidí představovala muže s šátkem na hlavě, šavlí a papouškem. Posledních několik let ale víceméně zdomácněl jiný jeho význam - označuje se tak člověk, který načerno kopíruje a šíří například hudební nahrávky.

Česká protipirátská unie tvrdí, že novodobých Francisů Drakeů se stále většími technickými možnostmi přibývá takřka geometrickou řadou a včera se bojovníci proti pirátství rozhodli ukázat sílu represe. Uspořádali veřejnou popravu 3 tisíc zabavených cédéček a dalších nosičů - drtička rozemlela pirátské minidisky, cédéčka nebo videokazety za 90 miliónů korun.

Rozvoj pirátství

Za poslední tři roky zaznamenala nelegální výroba hudebních a jiných nosičů raketový nárůst. Hudební nahrávky si dnes lidé můžou stáhnout z internetu ve formátu MP3, nebo si je na vlastním zařízení vypálit. Vypalovačka, která dříve stála 60 tisíc korun dnes přijde na 3 tisíce. Výsledek? Každé druhé cédéčko v České republice je údajně pirátské.

Domácí vypalovací zařízení
je finančně dostupné
Jak říká zástupce ředitele české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu Jaromír Soukup, dosavadní technologie ochrany proti nelegálnímu kopírování selhaly, i když i tady se snaží výrobci držet s piráty krok:

"V posledním období se rozšířil tzv. systém kaktus, což je izraelský produkt, který neumožňuje přehrávat CD v mechanikách počítačů a znemožňuje pořizování jejich kopií,"

Nosiče zničené v jedné hale v pražských Vysočanech, byly zabaveny většinou v příhraničních oblastech a pocházejí z velkých továren na Ukrajině nebo v Polsku. Česká republika je ve srovnání s těmito zeměmi pirátskou popelkou.

  
 Vypaluji z čistě finančních důvodů, protože doma vypálené cédéčko vyjde podstatně levněji, než v obchodech. 
  
Daleko častěji než masová komerční výroba nelegálních nahrávek se tu vyskytuje domácí kopírování pro vlastní potřebu nebo pro přátele. Jak říká jeden z černých paličů, důvodem je přemrštěná cena cédéček v obchodech:

"Vypaluji z čistě finančních důvodů, protože doma vypálené cédéčko vyjde podstatně levněji, než v obchodech. Jsem předsvědčen, že nikomu nezpůsobuji žádnou škodu, protože bych si cédéčko za cenu v obchodech nikdy nepořídil."

Obrana hudebního průmyslu

Podle zákona je ale každý, kdo někomu prodá nebo daruje nelegální kopii, zloděj, a to zloděj duševního vlastnictví. Prvními obětmi pirátů se stávají hudební vydavatelství - za poslední dva roky přišly jenom v České republice asi o 25 procent tržeb.

Ředitel společnosti Sony Bonton Music Zbyněk Knobloch přitom odráží námitky, že hudební průmysl si může za tuto krizi sám, protože ceny vyšrouboval zbytečně vysoko:

"Cena na první pohled vysoká je, pokrývá však nutné náklady na vydání desky."

  
 Cena může ovlivnit rozhodování kupujícího, ale neměla by určovat to, zda se někdo stane pirátem. Rozhodování lidí ovlivňují další faktory, jako je právní vědomí, morálka společnosti a národní povaha. 
  
Jaromír Soukup 
Spotřebitelé se ptají, proč by měli zároveň s autorskými právy platit i údajně lichvářské poplatky za distribuci, obchodníky a reklamu. Podle Jaromíra Soukupa ale cena není tím hlavním důvodem pro pirátství:

"Cena může ovlivnit rozhodování kupujícího, ale neměla by určovat to, zda se někdo stane, nebo nestane pirátem. Rozhodování lidí ovlivňují další faktory, jako je právní vědomí, morálka společnosti a rysy národní povahy."

Fonografický průmysl si stěžuje, že kvůli poklesu tržeb nemůže financovat menšinové hudební žánry a že pirátstvím kvůli tomu nejvíce trpí tvůrci nahrávek. Málo ale hovoří o tom, že autoři dostanou jen asi pět procent skutečné prodejní ceny.

Pozitiva technického vývoje

Písničkář Jaroslav Hutka se ovšem domnívá, že projekty mimo střední proud pop music vydavatelé nechtěli financovat ani v dobách, kdy pirátství ještě bylo v plenkách:

"Nejde o muziku, ale o prachy. Populární hudba není záležitost kulturní, ale záležitost investice a zisku. V této atmosféře je obtížné pro lidi jako jsem já obcházet vydavatele, protože pro ně je to zvláštní požadavek - museli by se zabývat jiným druhem propagace a oni si nechtějí komplikovat život, chtějí vydělávat peníze."

  
 Vydavatelům nejde o muziku, ale
o prachy. Populární hudba není záležitost kulturní, ale záležitost investice a zisku.
 
  
Jaroslav Hutka 
Jaroslav Hutka je jedním z těch, kteří u hudebních společností neuspěli a začali si vypalovat cédéčka s vlastními písněmi sami. Je autorem grafické úpravy a nosiče také sám prodává. A uživí se.

Není pochyb o tom, že pirátská výroba hudebních a jiných nosičů, zvláště pokud jsou do ní zapojeny celé továrny, je podobně nebezpečná jako jiné zločiny - třeba krádeže aut nebo obchod s drogami.

Technický vývoj, který pirátství umožnil, ale má i svou pozitivní stránku. Pokud přispěje k tomu, že se na trh dostanou i přes odpor monopolních vydavatelů i začínající nebo velice svérázní umělci a díky této konkurenci se třeba sníží cena legálně vyráběných nosičů, pak na tom můžou autoři, spotřebitelé, ale i celá kultura vydělat.

Související odkazy:
Pirátských nahrávek ve světě přibývá
Soud rozhodl o ukončení činnosti Napsteru
Napster zavede poplatky

Šoubyznys slaví vítězství nad piráty

 


  Zpět nahoru 
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
BBC