BBC Online Network| váš názor
 ČR pod lupou
Zprávy 
Analýza 
Britský tisk 
Evropský tisk 
Radiofejeton 
Dobré ráno 
Interview 
Víkend 
Anglicky s BBC 
VYSÍLÁNÍ BBC 
Frekvence 
Programy 
Redakce 
Zprávy  
Dobré ráno  
Svět o jedné  
Svět o páté  
Interview   
 
Other BBC sites:
Události v České republice

Čtvrtek 7. března 2002 - 14:30 SEČ

Úskalí a výhody rovné daně


Čeká Českou republiku rovná daň?

Připravil Jan Čáp


Jako hlavní ekonomické téma předvolební kampaně se v České republice stále výrazněji profiluje daňová reforma související s takzvanou "rovnou daní". Ta má zjednodušit princip výběru daní, celý koncept však bývá odsuzován jako nespravedlivé zvýhodnění osob s vyššími příjmy.

V písni legendární skupiny Beatles "Taxman" nelítostný výběrčí navrhuje, že plátci daně odebere 19 z dvaceti vydělaných liber, aby v zápětí jinému poplatníkovi vyhrožoval sazbou pětiprocentní.

Podobně křivolakým kalkulacím má podle ekonomů u českého systému zabránit "rovná daň". Její odpůrci tvrdí, že znevýhodňuje osoby s nízkými příjmy, ale apoštolové lineární sazby podobnou námitku odmítají jako ideologickou. Existují tedy proti rovné dani ekonomické argumenty ?

Na to jsme se zeptali hlavního ekonoma společnosti Newton Holding Vladimíra Tomšíka.

  
 V současné době nikdo nepředložil analýzu, při snížení příjmu, z čeho budeme dodatečně krýt výdaje.  
  
Vladimír Tomšík , Newton Holding 
"Ty principy jsou všechny ekonomické. Rovná daň je zefektivňuje, tak asi skutečně nejsou proti ní argumenty. Nejsou ani argumenty proti, řekněme, více liberálnímu zdanění z hlavy. Nejsou ekonomikcé argumenty, pouze jeden z pohledu makroekonomiky. Když snížíme daně, z čeho tyto výdaje pokryjeme. V současné době nikdo nepředložil žádnou analýzu, při snížení příjmů, z čeho budeme dodatečné výdaje krýt.

Nejprve reformovat veřejné výdaje

S čím by tedy měla počítat takováto zásadní daňová reforma?

"Pokud skutečně stojíme o to, že bychom měli začít dělat reformu výdajů, tak se musíme podívat na položky, které vykazují vysokou dynamiku a největší částky. Jedná se o položky na sociální a zejména na penzijní systém. Tam by měla přijít skutečně radikální reforma, protože máme deset let po transformaci a je to pořád ve stejných kolejích. Začal bych tedy reformou sociálního, penzijního a zdravotního systému a jak přejdeme k tomuto reformovanému systému, můžeme přejít k reformě daní."

Někteří odborníci navrhují nejprve reformu penzijního systému
Ve sdělovacích prostředcích probíhá diskuse o dopadu na rodinný rozpočet. V čem spočívají makroekonomické aspekty reformy?

"Pokud se nepodíváme na makročísla, tak skutečně by v krátkém období došlo k navýšení deficitu veřejných výdajů a bohužel tím vlastně i k zadlužení celého veřejného sektoru. A je otázkou, kdy se nám po zavedení rovné daně podaří nastarovat hospodářský růst a tím zvýšit dodatečně příjmy do státní pokladny z těchto daní," uvedl z
a Newton Holding analytik Vladimír Tomšík.

Ekonomika deficit vstřebá

Jak vysoký deficit v rozpočtu se dá po implementaci rovnější daně krátkodobě očekávat? Přestože volební programy politických stran o konkrétních číslech nijak závazně nemluví, nejčastěji diskutovaným modelem je patnáctiprocentní daň u příjmu fyzických osob a jednotný nezdanitelný základ ve výši šesti tisíc. Co by taková úprava znamenala pro veřejné prostředky?

Vedoucího samostataného oddělení daňových příjmů ministerstva financí Ladislav Minčič se domnívá, že by veřejné rozpočty nejprve tratily.

"Statické propočty letošního roku 2002 říkají, že by veřejné rozpočty, při takové modelové situaci, přišly o úhrnnou částku asi třicet miliard korun. ? Zůstala by taková mezera v rozpočtu natrvalo ? Ne, to si nemyslím. Každou změnu v dani je třeba posuzovat nejenom staticky, z hlediska okamžitého dopadu na veřejné rozpočty, ale je třeba posuzovat dlouhodobější efekty.

  
 Ekonomika by tento impuls (reformu) vstřebala a příslušné startovní výpadky by se posléze změnily v dodatečné inkaso.  
  
Ladislav Minčič, Ministerstvo financí 
Podobná reforma by podle mne podpořila pracovní úsilí, živnostníci by prostředky, které by jim zůstaly zřejmě dokázali využít pro rozvoj svého malého podniku. Není také pochyb o tom, že soukromý sektor nebude fungovat méně hospodárně, než stát,který by profitoval z těch větších vybraných daní. Z hlediska pohledu dynamického by zřejmě za čtyři, pět let došlo k nahrazení těchto výpadků. Ekonomika by tento impuls vstřebala a příslušné startovní výpadky by se posléze změnily v dodatečné inkaso," říká Ladislav Minčič.

Další asi šestatřicetimilardovou díru v rozpočtu by podle něj mohlo představovat snížení daně z příjmu právnických osob na patnáct procent. Takový deficit by měl nastartovaný hospodářský růst zvládnout během čtyř let i podle analytiků soukromé sektoru.


  Zpět nahoru 
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
BBC