Rok revitalizace českých podniků

Vláda chtěla ambiciózním plánem revitalizace zachránit výrobu ve velkých českých podnicích

Úterý 6. února 2001

Připravil Tomáš Pavlíček

Vláda spolu s odboráři včera hodnotila dosavadní průběh a výsledky ambiciózního plánu na revitalizaci podniků, který běží přibližně rok a který byl při minulých volbách trhákem sociální demokracie a sliboval napravit ve velkém to, co podle ČSSD zpackaly předešlé vlády.

Sociálně demokratický kabinet původně zamýšlel, že velkoryse vykoupí většinu důležitých podniků, které se momentálně ocitly v krizi, vyvede je z problémů a pak prodá silným zahraničním partnerům.

Nereálné představy

Tato vize, jak upozorňuje hlavní ekonom Expandia Finance Miroslav Singer, hned od začátku narazila na reálné možnosti vlády.

"Na plošnou pomoc podnikům nebyly finanční a organizační zdroje, a ani legálně nešla zúřadovat, protože tyto individuální státní dotace by se dostaly do rozporu s konvergenčním procesem vstupu do EU."

Ačkoliv odbory původně očekávaly daleko masivnější podporu politicky spřízněného kabinetu, nakonec byly spokojeny i s velice okleštěnou formou revitalizace.

"Dosavadní kroky revitalizace hodnotíme vcelku kladně. Zatím můžeme říci, že rozhodující firmy byly tímto způsobem do určité míry zachráněny, byla vytvořena atmosféra pro novou privatizaci, ale konečný úspěch se může zhodnotit, pokud se podaří najít nové kvalitní vlastníky, a pokud se podaří výrobu udržet. Zatím to byla neefektivnější forma záchrany nepovedené privatizace některých podniků," uvedl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.

Revitalizační komplikace

Plán oživení českých podniků však i ve své redukované podobě zažil řadu komplikací. Původně totiž měly do Revitalizační agentury, která celý proces řídí, vstoupit kapitálově renomované zahraniční firmy Latona a Lazard.

Jak říká Miroslav Singer, pro ně byl takový krok příliš riskantní: "Projekt byl pro ně příliš nejasný a ovlivňovaný rozhodnutími vlády."

Firmy Lazard a Latona například dospěly k názoru, že revitalizovat některé z vybraných podniků podobným způsobem nemá smysl. Státem kontrolovaná Konsolidační banka ale přesto projekty dokončila.

Navíc si poradenské společnosti stěžovaly, že jim Konsolidační banka neplatí za jejich služby. Dluh se nakonec vyšplhal až na několik desítek miliónů korun. Proto dosáhly změny smlouvy a napříště budou placeni z výnosů prodeje jednotlivých firem a nikoli z peněz Konsolidační banky.

Zachráněné podniky

Vicepremiér Vladimír Špidla však snížení vlivu renomovaných zahraničních partnerů za prohru nepovažuje: "Prohra by byla, kdyby se nedosáhlo účelu - kdyby například už neexistovala Tatra Kopřivnice."

Nad revitalizací se však ještě nezavřely vody a pokus o postavení některých českých podniků na nohy bude, byť v nové podobě pokračovat. Navzdory všem komplikacím se řada ekonomů shoduje, že úzce vymezené skupině firem skutečně pomohl a dávají za příklad Vítkovice či kopřivnickou Tatru.

Symbolický význam

V některých sociálně citlivých regionech se podařilo udržet zaměstnanost a oživení průmyslových tahounů celé oblasti povzbudilo i řadu jejich místních dodavatelů.

Jak říká analytik Conseg Finance Petr Zahradník, záchrana několika důležitých podniků nemá sice velkou váhu z hlediska ekonomiky, ale může být brána symbolicky a symboly, jak známo, hýbou světem.

Související odkazy:
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Vláda ČR

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.