| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Vláda schválila reformu školství
Čtvrtek 8. února 2001 Připravil Daniel Kaiser Vláda včera schválila návrh reformy českého školství, která je obsažena v dokumentu nazvaném Bílá kniha. První obecná koncepce školství od pádu komunismu přichází paradoxně na řadu až po samotném návrhu školského zákona. Ten v lednu tohoto roku vrátila vláda ministerstvu školství k přepracování. Pod státním vlivem České školy se stále řídí podle zákona z roku 1984. Vzhledem k době vzniku zákona není překvapením, jak velký vliv ve školách přiznává státu, což znamená, že jednotlivé školy mají minimální rozhodovací prostor - úředníci na ministerstvu napíšou osnovy a úkolem učitelů je vštípit žákům znalosti přesně podle nich. Mezi další nejčastější výtky na adresu současné české školy patří zbytečné biflování a naopak nedostatečný důraz na výchovu k samostatnému rozhodování, měřeno realitou západního světa příliš málo studentů gymnázií a vysokoškoláků. K tomu všemu se Bílá kniha vyjadřuje. "Vznikne tak jeden zákon, který pojme celou oblast školství," vysvětluje záměr Bílé knihy Jiří Kotásek, vedoucí týmu, který ji připravil Reformní Bílá kniha Z řad odborné veřejnosti se ale často ozývají výtky, že Bílá kniha je příliš vágní. "V Bílé knize není nic nového, ani nic sporného. Obsahuje teze, ke kterým se v západní Evropě a ve Spojených státech systematicky směřuje a které se dávno realizují - rozvíjení dovedností a komplexních schopností žáků, menší důraz na znalosti, otevřené vzdělání pro co největší počet studentů, odsouvání profesní vzdělání na co nejpozdější věk. Bílá kniha také nenaznačuje, jak se budou záměry ní obsažené realizovat," říká Ondřej Šteffl, který stál u zrodu Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze a dnes vede Nadaci Scio. Šéfredaktor týdeníku Respekt Petr Holub se vývoji českého školství věnuje dlouhodobě. Bílou knihu chválí jako první ucelený pokus o formulaci vládní politiky, samotné její zásady se mu ale v lecčems nelíbí. Zachované pravomoci státu "Jednou ze známek nemodernosti je příliš silný vliv státu, který ve školství organizuje všechno - od detailů v osnovách po rozdělování peněz. Tato reforma tento vliv omezuje jen do určité míry. Podle Bílé knihy má stát - tzn. Ministerstvo školství - nadále formulovat cíle celého školství. Stát si i nadále rozhoduje o tom, co se má učit na středních školách a určuje, že všeobecných gymnázií bude pouze 20 procent žáků, ostatní musí nastoupit do odborných škol." Autor reformy Jiří Kotásek se ale podobným výtkám brání. Argumentuje právě údaji z Bílé knihy. Podle ní by na gymnáziích měl počet studentů růst až ke 30 procentům. Ale reformně naladěná část odborné veřejnosti považuje předpokládaný růst počtu jak gymnazistů, tak vysokoškoláků za příliš pomalý. Nejistá budoucnost reformy Nikde také není psáno, že se Bílá kniha stane skutečností. Pokud reforma neprojde veřejnou debatou a vláda mezitím padne, může se začínat zase od nuly. Sociálnědemokratická vláda navíc o školství neměla trvalý zájem, zabývala se jím spíše příležitostně, a reforma, která chce uspět, vyžaduje trpělivé úsilí.
Související odkazy: BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||