Vláda schválila reformu školství

Méně biflování - to je jeden z cílů reformy českého školství

Čtvrtek 8. února 2001

Připravil Daniel Kaiser

Vláda včera schválila návrh reformy českého školství, která je obsažena v dokumentu nazvaném Bílá kniha. První obecná koncepce školství od pádu komunismu přichází paradoxně na řadu až po samotném návrhu školského zákona. Ten v lednu tohoto roku vrátila vláda ministerstvu školství k přepracování.

Pod státním vlivem

České školy se stále řídí podle zákona z roku 1984. Vzhledem k době vzniku zákona není překvapením, jak velký vliv ve školách přiznává státu, což znamená, že jednotlivé školy mají minimální rozhodovací prostor - úředníci na ministerstvu napíšou osnovy a úkolem učitelů je vštípit žákům znalosti přesně podle nich.

Mezi další nejčastější výtky na adresu současné české školy patří zbytečné biflování a naopak nedostatečný důraz na výchovu k samostatnému rozhodování, měřeno realitou západního světa příliš málo studentů gymnázií a vysokoškoláků. K tomu všemu se Bílá kniha vyjadřuje.

"Vznikne tak jeden zákon, který pojme celou oblast školství," vysvětluje záměr Bílé knihy Jiří Kotásek, vedoucí týmu, který ji připravil

Reformní Bílá kniha

Z řad odborné veřejnosti se ale často ozývají výtky, že Bílá kniha je příliš vágní.

"V Bílé knize není nic nového, ani nic sporného. Obsahuje teze, ke kterým se v západní Evropě a ve Spojených státech systematicky směřuje a které se dávno realizují - rozvíjení dovedností a komplexních schopností žáků, menší důraz na znalosti, otevřené vzdělání pro co největší počet studentů, odsouvání profesní vzdělání na co nejpozdější věk. Bílá kniha také nenaznačuje, jak se budou záměry ní obsažené realizovat," říká Ondřej Šteffl, který stál u zrodu Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze a dnes vede Nadaci Scio.

Šéfredaktor týdeníku Respekt Petr Holub se vývoji českého školství věnuje dlouhodobě. Bílou knihu chválí jako první ucelený pokus o formulaci vládní politiky, samotné její zásady se mu ale v lecčems nelíbí.

Zachované pravomoci státu

"Jednou ze známek nemodernosti je příliš silný vliv státu, který ve školství organizuje všechno - od detailů v osnovách po rozdělování peněz. Tato reforma tento vliv omezuje jen do určité míry. Podle Bílé knihy má stát - tzn. Ministerstvo školství - nadále formulovat cíle celého školství. Stát si i nadále rozhoduje o tom, co se má učit na středních školách a určuje, že všeobecných gymnázií bude pouze 20 procent žáků, ostatní musí nastoupit do odborných škol."

Autor reformy Jiří Kotásek se ale podobným výtkám brání. Argumentuje právě údaji z Bílé knihy. Podle ní by na gymnáziích měl počet studentů růst až ke 30 procentům.

Ale reformně naladěná část odborné veřejnosti považuje předpokládaný růst počtu jak gymnazistů, tak vysokoškoláků za příliš pomalý.

Nejistá budoucnost reformy

Nikde také není psáno, že se Bílá kniha stane skutečností. Pokud reforma neprojde veřejnou debatou a vláda mezitím padne, může se začínat zase od nuly.

Sociálnědemokratická vláda navíc o školství neměla trvalý zájem, zabývala se jím spíše příležitostně, a reforma, která chce uspět, vyžaduje trpělivé úsilí.

 

Záměry reformy školství

omezení encyklopedických znalostí postupné snižování počtu víceletých   gymnázií společné vzdělávání talentovaných,   průměrných a handicapovaných žáků zavedení státní části maturitních   zkoušek zvýšení vzdělanosti (vyšší než střední    vzdělání u 50 procent populace) zavedení bakalářských programů učitelé MŠ a odborní mistři mají mít VŠ   vzdělání výuka cizího jazyka od 3. třídy ZŠ slovní hodnocení žáků prvního stupně podpora studia na školách v cizině

Související odkazy:
Na Univerzitě Karlově vzniklá nová fakulta
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.