| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Vzpomínka na humanistu Přemysla Pittra
Pondělí 19. února 2001 Připravil Jan Čáp "Nekompromisní pacifista a křesťanský humanista," těmito slovy vzpomínají na českého evangelického pastora, pedagoga a ochránce opuštěných dětí Přemysla Pittera. Čím byl středověký reformátor Jan Milíč z Kroměříže chudině na Starém městě pražském, tím se ve 30. letech dvacátého století stal pražskému Žižkovu Přemysl Pitter. Milíčův dům na Žižkově
Pitter rovněž šířil pacifistické ideály, za které byl dvakrát uvězněn. Propuštění prvorepublikového disidenta tehdy žádali francouzský spisovatel Romain Rolland a ze Spojených států Albert Einstein. "Za první světové války se dvakrát pokusil utéct z fronty a dvakrát byl chycen, a to že nebyl jako desertér nikdy popraven, ho vedlo k víře, že nu jeho život nepatří," vysvětluje předseda ediční rady Pittrova fondu Jan Štěpán. Péče o opuštěné děti Pitter pomáhal těm nejpotřebnějším, tehdy hlavně židovským dětem, které byly za protektorátu ze škol vyloučeny a mizely v koncentračních táborech.
Přes 800 dětí, které se vrátily z Terezína, Osvětimi a Buchenwaldu, našly po válce útočiště v azylových zámcích u Prahy - ve Štiříně, Kamenici a Olešnici. Jan Štěpán uvedl, že Pittrova pomocná ruka nečinila rozdíly ve vyznání, ani národnosti svých chráněnců: "Bylo tam 350 židovských dětí, k nimž přibyly i děti německé." Odchod z vlasti "Věřím, že z lidského hlediska mě pochopíte," těmito slovy vysvětloval údajně Pitter své poslání pražskému gestapu, ale po odchodu do Německa písemně i komunistickým prokurátorům, kteří mu v 50. letech další práci v Milíčově útulku znemožnili. V emigraci pokračuje Pitter ve své misijní činnosti a získává za ni nejvyšší německé i izraelské pocty, V Československu zůstává však až do své smrti v roce 1976 Pitter tabu. Teprve v roce 1991 obdržel in memoriam Řád TGM. Pittrův odkaz V zahradě Milíčova domu vykopávali včera dělníci ze země kmen nejméně padesát let starého stromu. Napadlo mě, jak silné kořeny zapustila Pitterova pedagogická a charitativní práce a co by český Albert Schweitzer dělal v roce 2001?
Právě v tomto smyslu naplňuje odkaz českého humanisty ostravská škola Přemysla Pittra, která podle ředitelky Heleny Balabánové tento školní rok vyučuje více než dvě stě romských dětí. A čeho si na Pittrově odkazu nejvíce cení jeho někdejší chovanec Pavel Kohn? "Jeho činnost byla tak obsáhlá, že je velice těžké, vybrat jednu věc. Snad nejdůležitější na Pittrovi je, že to, v co věřil, skutečně žil."
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||