Český neziskový sektor sílí

Unie se snaží přitáhnout zájem české veřejnosti o vstup do EU a o občanskou společnost

Pátek 2. března 2001

Připravil Tomáš Pavlíček

Praha se včera a dnes stala dějištěm mezinárodního diskusního fóra o budoucnosti občanských organizací ve sjednocující se Evropě.

Zástupci Evropské unie, státní správy a hlavně řady domácích i zahraničních neziskových organizací zkoumali, nakolik se podařilo vyburcovat občanskou iniciativu v zemích s dřívějšími totalitními režimy, jak neziskové organizace komunikují se státní správou nebo do jaké míry usnadní propojování občanů rozšířená Evropa.

Potřebnost neziskových organizací

Neziskový sektor, který se před deseti lety začal pomalu prodírat na světlo, dnes v České republice zahrnuje asi 70 tisíc organizací. Dosavadní praxe ukazuje, že se osvědčil především tam, kde je státní správa příliš pomalá, drahá, nebo kde nemá příliš zájem se angažovat.

	Neziskový sektor v České republice zatím není jedním z pilířů občanské společnosti, jak je to běžné ve starších demokraciích.
	Blažena Hušková, ředitelka nadace

Podle jednoho z účastníků konference, vedoucího delegace Evropské unie v Praze, Ramiro Cibriana, patří neziskové organizace jsou v některých oblastech jen těžko zastupitelné.

"Neziskový sektor patří mezi nejotevřenější složky české společnosti a pomáhá lidem vyrovnávat se se změnami."

Obavy politiků a státní správy

Evropská unie připisuje neziskovým organizacím důležitou roli, ale v České republice stále přetrvává, zvláště v očích řady politiků a částečně i státní správy vůči jejich aktivitám nedůvěra.

To povtrzuje i ředitelka Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor Blažena Hušková:

"Neziskový sektor není jedním z pilířů občanské společnosti, jak je to běžné ve starších demokraciích na světě. Ještě chvilku bude trvat, než se stane stane respektovaným a potřebným partnerem veřejné správy a podnikatelského sektoru."

Rostoucí sebevědomí

Občanské organizace přes neustálé přezírání státních orgánů v posledních letech získaly sebevědomí. Kromě poskytování služeb - například charitativních, sociálních nebo zdravotních - se dnes angažují i ve veřejném dění.

Začaly hrát roli prostředníka při poskytování informací, zapojují občany do rozhodování o tvorbě územních plánů, či správních řízení. Jak se však ukázalo na posledním případu společnosti Česká televize - věc veřejná, často takové iniciativy čelí ze strany řady politiků námitce, koho vlastně reprezentují a od koho dostaly mandát k rozhodování.

Znevýhodněný sektor

Vliv občanských iniciativ omezuje moc politiků a zřejmě proto není příliš chuti přijmout takové zákony, které by neziskovému sektoru usnadnily pozici.

	Světlým příkladem je Maďarsko, kde daňový poplatník může odvést jedno procento daně z příjmu na činnost neziskové organizace.
	Pavol Deméš, Marshallův fond

"Už rok se vede například velký boj o prosazení návrhu změny zákona o přímých daních, který by neziskový sektor dostal na stejnou úroveň jako podnikatelský. Ministerstvo financí a řada lobbistů jsou však proti tomu, aby se tato rovnováha vytvořila," říká senátorka Zuzana Roithová, pod jejíž záštitou se konference koná.

Maďarský příklad

Nakolik je situace neziskového sektoru stejná v zemích s osudem podobným České republice, tedy v Polsku, Maďarsku a na Slovensku? Odpovídá jeden z účastníků diskuse, Pavol Deméš ze slovenské pobočky Německého Marshallova fondu:

"Představitelé zemí višegrádské čtyřky mají odlišný přístup k neziskovému sektoru, který se projevuje legislativními normami a financováním. Světlým příkladem je Maďarsko, kde daňový poplatník může odvést jedno procento z daně z příjmu na konkrétní činnost neziskové organizace."

Tak jako řada jiných oblastí veřejného života, i neziskový sektor vidí velkou naději v přibližování země k Evropské unii. Nakolik už teď unie podporuje občanské iniciativy, popisuje Ramiro Cibrian:

Pomoc Evropské unie

	30 dní pro občanský sektor
	4. ročník nazvaný "Evropská unie, seznamte se" informační a mediální kampaň, která má veřejnosti přiblížit život v EU a smysl občanských organizací

"Existuje například program Access, který pomáhá spojovat zdejší neziskové organizace s neziskovými organizacemi Evropské unie."

Podle hlasů z Evropské unie má neziskový sektor obrovskou budoucnost, protože na rozdíl od politických stran, veřejné správy a dlužno říci i orgánů samotné unie má ve společnosti rostoucí kredit. Důvěru vyvolává právě skutečnost, že vychází zdola, z dobrovolné iniciativy občanů a jeho cílem není zisk.

Pokud by skutečně mělo dojít na slova předsedy Evropské komise Romana Prodiho a tímto způsobem se moc přesunula k občanovi, bude ovšem zapotřebí, aby se neziskové organizace zprofesionalizovaly, naučily se získávat peníze z různých zdrojů a především je vydávaly naprosto průhledným způsobem.

Související odkazy:
30 dní pro neziskový sektor
Informační centrum nadací

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.