Vyšehrad rozezní nové zvony


Vyšehradský chrám sv. Petra a Pavla dostal darem
18 nových zvonů

Úterý 26. června 2001

Připravil Daniel Kaiser

Pasovští v Praze. Tentokrát ale neobsadili Malou Stranu a ani neměli zbraně. Přijeli na Vyšehrad se zásilkou osmnácti bronzových zvonů.

Firma Perner z bavorského Pasova přivezla osmnáct bronzových zvonů - čtyři velké, takzvané zvoníky, a čtrnáct malých, na zvonkohru do vyšehradského kapitulního chrámu svatého Petra a Pavla.

Na Vyšehradě byl včera k vidění v českých zemích neobvyklý obrázek. Dělníci v montérkách, kteří se mezi sebou domlouvali německy, pokyny jim udílel muž v obleku hovořící česky.

Vyšehradské zvony dodal už před sto lety dědeček dnešního majitel firmy, která tehdy ještě sídlila v Českých Budějovicích. Pak ale přišla první světová válka a stát Pernerovy zvony zrekvíroval pro potřeby armády. Teď je firma zpátky.

Naprogramovaná zvonkohra

Zvonkohru budou rozeznívat elektromagnetická kladívka řízená počítačem v hlavních hodinách. Do paměti hodin se dá naprogramovat sto padesát melodií - zatím jich vyšehradská kapitula objednala asi padesát.

Hrát se bude na různé církevní svátky, takže třeba o mariánských slavnostech bude z Vyšehradu znít Ave Maria, katolická církev se ale rozhodla skrze zvonkohru manifestovat i společenská poselství. Na narozeniny TGM 7. března zahrají Ach synku, synku, 6. července, v den upálení mistra Jana Husa, zase Husovu oblíbenou písničku.

Mluvčí České biskupské konference a vyšehradský kanovník Daniel Herman odmítá výklad, že by se katolická církev tímto způsobem snažila získat body apatické veřejnosti.

Vyšehrad v centru dění

Právě Vyšehrad je jedním z mála míst, kde se katolická církev protíná s českým národním hnutím. Po Hradčanech na levém břehu Vltavy byl Vyšehrad ve středověku druhým duchovním centrem Českého království. Pak ale ztratil na významu, a teprve koncem 19. století se opět ocitá v centru dění.

Jak říká Bořivoj Nechvátal z Archeologického ústavu ČSAV, bylo to v první řadě díky tehdejšímu proboštovi kapituly Václavu Štulcovi.

"S myšlenkou vybudování národního pohřebiště - Slavína - přišel na konci 19. století Václav Štulc, který podporoval také Boženu Němcovou. Vyšehradská kapitula darovala pozemek pro vybudování Slavína a smíchovský starosta Petr Fišer zase věnoval 30 tisíc zlatých, což je dnes asi půl milionu korun."

Po proměnění místního hřbitova Slavína na český Parnas přichází druhý rozkvět Vyšehradu. A nakonec se počátkem dvacátého století chrám svatého Petra a Pavla vrací z barokního zpátky do novogotického kabátu.

Další dar Vyšehradu

V roce 1901 jsou v kostele instalovány nové zvony. Tehdy na náklady církve a tedy i státu. A kdo platil novou zásilku zvonů? V tomto ohledu zůstává jinak výřečný ředitel kanceláře vyšehradské kapituly Jan Kotous neobvykle stručný.

	Všechny zvony v hodnotě dvou milionů korun bylo možné zakoupit díky velkorysému daru jedné krajanky z Kanady.
	Jan Kotous

"Všechny zvony v hodnotě dvou milionů korun bylo možné zakoupit díky velkorysému daru jedné krajanky z Kanady, stát ani město se na tom nijak nepodílí."

Zvony přivezené na Vyšehrad před sto lety vydržely kvůli válce na věži pouhých čtrnáct let. Aby nové zvony vydržely déle, pokusí se katolická církev zajistit všemi dostupnými prostředky. Tento pátek zvony a zvonkohru slavnostně vysvětí český kardinál Miloslav Vlk.

Související odkazy:
Virtuální hřbitov českých osobností

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.