Díky České republiky


Za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí rozdal ministr Jan Kavan 15 křišťálových koulí

Čtvrtek 28. června 2001

Připravil Václav Sochor

České ministerstvo zahraničí tento týden udílelo ceny Jana Masaryka Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky. Po předání cen z rukou ministra Jana Kavana v Černínském paláci měli laureáti šanci poznate se navzájem na slavnostní plavbě lodí po Vltavě.

"Protože jsme zemí křišťálového skla, tak jsme vymysleli, že to bude křišťálová koule," vysvětlil mi Bohuslav Hynek z kulturního a krajanského odboru ministerstva zahraničí proč se rozhodli pro cenu ve tvaru křišťálové zeměkoule.

Šíření české kultury

Všichni ocenění tuto cenu považují za velké uznání jejich celoživotní činnosti ve prospěch České republiky. Mezi oceněnými byl například britský překladatel Ewald Osers překládá do angličtiny českou beletrii už přes šedesát let.

Larissa Solnceva cenu Gratias agit obdržela za propagaci české divadelní kultury v Rusku. Je zakládající členkou moskevské Společnosti bratří Čapků, uvedla na ruskou scénu Leoše Janáčka a celoživotně se specializuje na dějiny českého a slovenského divadla.

Cena Jana Masaryka Gratias Agit byla prvně udělena v roce 1997. Letos se ministerstvo se ministerstvo rozhodlo udělit ji i lidem, kteří v sedmdesátých a osmdesátých letech podporovali české disidenty.

Za pomoc disidentům

Jedním z takových laureátů je i Richard Molineux, jenž za britský Svaz vysokoškolských studentů předal po 21. srpnu 1968 na sovětském velvyslanectví petici proti okupaci Československa a spoluzaložil charitativní "Východoevropskou kulturní nadaci":

"V Anglii jsme dávali dohromady různé materiály, knihy, časopisy, články, abychom je mohli předat lidem v české republice, kteří byli vyhozeni z univerzitního studia - například vyloučili studenty z čínských studií, a oni potřebovali nový česko-čínský slovník, tak jsme jim ho obstarali. Šlo o podporu akademického a intelektuálního života v době, kdy byl tento život zabíjen normalizací."

Jak Česká republika současnosti zapadá do představ, které tito lidé měli v době, kdy pomáhali československému disentu? Odpovídá další z laureátek, americká politoložka Keitha Sapsinová-Fineová, která za železnou oponu dopravovala knihy z historie, politologie a socilogie pro studenty disidentské Patočkovy univerzity:

Dědictví komunistické éry

"Po čtyřiceti letech autoritářského režimu to může trvat dvě generace, než každodenní život dostane charakter občanské společnosti, ale já nejsem netrpělivá. Česká společnost nemírně pokročila kupředu a vyspěla. Já jen nesmírně doufám, že zmizí i ta byrokratizace společnosti, která přetrvává z minulosti."

	Bohužel v České republice přežívá pocit, že vhodně zvolenými zástupci zvítězíme, což je samozřejmě fikce, nikdy nezvolíme někoho tak dobrého, aby nás zachránil.
	Aleš Macháček

Richard Molineux vidí v přetrvávajícím byrokratickém chování ve společnosti i příčinu malé participace občanů na veřejném životě:

"Domnívám se, že je nesmírně obtížné přejít z mnoha a mnoha let řízeného státu bez účasti občanů k modelu demokratické, otevřené společnosti, na jejímž charakteru a fungování se její občané podílejí."

Útrpné čekání Čechů

Aleš Macháček, další čerstvý držitel křišťálové koule, pod hrozbou trestu za podvracení republiky organizoval v Československu a později z Londýna v úzké spolupráci a agenturou Palach Press distribuci exilové literatury mezi českými čtenáři. Letos se natrvalo vrátil zpět do Čech a nezájem společnosti o veřejný život ho zklamal:

"Postrádám tu více občanské aktivity. Bohužel zde přežívá pocit, že vhodně zvolenými zástupci zvítězíme, což je samozřejmě fikce, nikdy nezvolíme někoho tak dobrého, aby nás zachránil."

Spolupracovníci českých disidentů se na listině laureátů Ceny Jana Masryka Gratias agit objevili letos poprvé. Stálo by znovu za to zeptat se jich po dalších pár desetiletích, zda ocenění své činnosti chápou stejně tak dnes.

Související odkazy:
Cena Jana Masaryka Gratias agit 2001

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.