BBC Online Network| váš názor
 Svět pod lupou
Zprávy 
Analýza 
Britský tisk 
Evropský tisk 
Radiofejeton 
Dobré ráno 
Interview 
Víkend 
Anglicky s BBC 
VYSÍLÁNÍ BBC 
Frekvence 
Programy 
Redakce 
Dobré ráno  
Svět o jedné  
Svět o páté  
Interview   
 
Other BBC sites:
Události ve světě

Pondělí 21. ledna 2002 - 12.20 SEČ

Antarktický paradox


Na Jižním pólu jsou ledy i přes globální oteplování čím dál silnější

Zpracovala Andrea Máslová

Na Antarktidě dochází k zajímavému úkazu. Globální oteplování údajně znamená, že podnebí na kontinentu by se mělo oteplovat, což má vyvolat postupné tání ledovců. Nicméně podle dvou právě zveřejněných vědeckých výzkumů se zdá, že jev je přesně opačný.

Antarktida je nehostinné místo: až dosud byla předmětem zkoumání těch nejdrsnějších vědců. To už ale neplatí.

"Nyní jsme schopni používat radarový systém ve vesmíru, který nám mapuje rozsáhlé oblasti na zemi, a přitom si sedíme v pohodlných kalifornských kancelářích," pochvaluje si výdobytky techniky Ian Joughin z laboratoře tryskových pohonů v Národním úřadě pro letectví a kosmonautiku nedaleko Los Angeles, která používá satelitní snímky ke zkoumání ledu na Jižním pólu.

Překvapivé zjištění radarů

"Radar zachytí území v určitém okamžiku a třeba za dvacet čtyři dní to zopakuje. My jsem potom schopni porovnat oba snímky, ze kterých můžeme odhadnout, jak rychle se ledové proudy pohybují. Oblast, kterou jsme zkoumali na západní Antarktidě, je jedním z území, u kterého se předpokládá, že je nejvíce náchylné k nestálosti. Předchozí výzkumy naznačovaly, že led v oblasti se ztenčuje. Náš výzkum ukázal, že ve skutečnosti je led silnější," vysvětluje Ian Joughin.

  
 Předchozí výzkumy naznačovaly, že
led v oblasti
se ztenčuje. Náš výzkum ukázal, že ve skutečnosti je
led silnější.
 
  
Ian Joughin 
Sice ne o moc, ale i to je zajímavé. Před pár dny se navíc objevily další překvapující úkazy. Zatímco podnebí na zbytku planety se otepluje, na Antarktidě se podle všeho ochlazuje.

Peter Doran z Illinoiské univerzity v Chicagu došel k tomuto závěru kombinací obrovského počtu výsledků měření, která byla provedena na všech meteorologických stanicích zmrzlého kontinentu od roku 1965. Ukázalo se, že každých deset let je Jižní pól o zlomek stupně ještě zmrzlejší.

"Záleží na místu, ale všeobecně nám vycházejí průměry od půl do jednoho stupně Celsia za jedno desetiletí," uvedl Peter Doran.

Rozdíly ve výzkumech

Na ledových převisech na západě Jižního pólu vědci z Britského výzkumu Antarktidy zkoumají pomocí staromódní, tradiční výbavy - láhve a dlouhého lana - co se děje s ledem. Žádné pohodlné radarové sledování.

Jeden z vedoucích vědců skupiny, John King, nesouhlasí, že by na Antarktidě bylo chladněji. Podle něj záleží na datech, která porovnáváte.

I
"Záznamy z většiny těchto stanic pocházejí z konce padesátých let a některé jsou ještě starší. A když se podíváte na údaje z celého tohoto období, ukazují na nepatrné oteplení. Takže odpověď, kterou dostanete, velmi záleží na tom, které období si vyberete," říká John King.

Podle Johna Kinga objev, že led na jedné části Antarktidy sílí, neznamená, že to platí pro celý kontinent. Ale co když je to opravdu všeobecný trend? Co by to znamenalo pro ledové masivy, o kterých jsme si až dosud mysleli, že roztají a rozpustí se v oceánu, čímž zvednou celosvětovou hladinu moří o několik metrů?

Hladina moří

"Tato část Antarktidy přitahuje hodně pozornosti kvůli zvyšování hladiny moří. Mnozí mají obavy, že tabulový led se může rychle rozpadnout a zvedne mořskou hladinu až o přibližně 5 metrů. Naše výzkumy ukazují, že tato část Jižního pólu vlastně uchovává vodu a v současnosti brání zvyšování mořské hladiny. Efekt je nicméně velmi malý. Jedná se asi o desetinu milimetru ročně, což není tak velké. Naznačuje to však, že možnost většího katastrofálního sesuvu v příštích několika stoletích je menší, než se možná až dosud předpokládalo," domnívá se vědec NASA Ian Joughin.

  
 V příštích stech letech stoupne hladina moří. Nicméně příčinou zvýšené hladiny bude tepelná expanze oceánů. A Antarktida v tom nebude hrát žádnou roli.  
  
Peter Doran 
Podle Peter Dorana se myšlenka, že by v nejbližší době hladina moří stoupla v důsledku tajícího ledu, nezakládá na pravdě. "Je to mnohem jednodušší. Vody přibývá, když se otepluje," říká Peter Doran a dodává:

"V příštích stech letech stoupne hladina moří. Nicméně příčinou zvýšené hladiny bude tepelná expanze oceánů. A Antarktida v tom nebude hrát žádnou roli. V nejbližší době neovlivní ani změnu hladiny moří, ani nepřispěje ke změně názoru, že planeta se otepluje."

Pozvolné změny

Pro faunu na Jižním pólu to možná znamená jistější budoucnost, než se předpokládalo. Podle Johna Kinga nám to však říká jen velmi málo o postupu klimatických změn v těch částech světa, ve kterých žijí lidé.

"Na Antarktidě právě teď možná nedochází k rapidním změnám. To ale neznamená, že některé z procesů, ke kterým tam dochází, nepřispějí k významné a rychlé klimatické změně v celkem blízké budoucnosti. Určitě existují jiné části světa, kde pozorujeme poměrně rychlé změny. Zároveň přibývá důkazů, že tyto změny jsou vyvolány lidskou činností. Takže podle mne není v žádném případě důvod ke spokojenosti."

Související odkazy:
Obavy o budoucnost Antarktidy
Negativní dopady globálního oteplování
British Antarctic Survay

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.

 


  Zpět nahoru 
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
Zprávy ve 43 jazycích: