Pátek 2. listopadu

předcházející

Připravil Jan Rozkošný

Blairovy úspěchy a neúspěchy

Britské noviny i dnes ze všech možných úhlů rozebírají cestu premiéra Tonyho Blaira na Blízký východ. Ministerský předseda se postupně v Sýrii, Saudské Arábii, Jordánsku, Izraeli a na palestinských územích snažil získat podporu pro mezinárodní koalici v boji proti terorismu a uklidnit napjatou situaci v regionu.

Podle Timesů nejlépe popsal smysl své cesty sám Blair, když řekl, že někdy je lepší zašpinit si ruce, než nedělat nic. Cílem premiérovy mise, jak píše list, bylo urychlit spád událostí a zejména zajistit, aby o tomto spádu událostí nerozhodovali svými činy teroristé.

Komentář soudí, že málokdo může kritizovat Blaira za nedostatek odvahy, s níž tuto cestu podnikl. Na druhou strany ale na sebe vzal i velké riziko, tvrdí Timesy. Tony Blair se třeba může domnívat, že získal od syrského prezidenta Bašára Asada ujištění o zásahu proti teroristickým organizacím, kterým Sýrie poskytuje pomoc.

Arabská veřejnost však zaznamenala zejména společnou tiskovou konferenci, na níž Asad Blaira doslova "vyškolil" svou obhajobou těchto organizací, které vykreslil jako hnutí odporu, píší Timesy.

Daily Telegraph se domnívá, že Blair svou bleskovou dvoudenní návštěvou zemí Blízkého východu vydláždil cestu nové blízkovýchodní mírové iniciativě, s níž prý hodlají přijít Spojené státy.

Daily Telegraph to dokládá tím, že premiér Blair odletí příští týden informovat o svých jednáních do Washingtonu amerického prezidenta George Bushe.

Podobně Guardian odkazuje na Blairovy spolupracovníky, podle nichž probíhala zejména soukromá jednání Blaira s izraelským premiérem Arielem Šaronem a palestinským předákem Jásirem Arafatem velmi dobře.

"Mohla by dokonce vést k novým mírovým rozhovorům," uvádí Guardian a dodává, že o Blairově zprostředkovatelské roli svědčí podle novin i to, že se po návratu z Washingtonu znovu setká s premiérem Šaronem.

Pomoc rozvojovým zemím

Financial Times ve svém komentáři píší o novém pohledu na pomoc hospodářsky rozvojovým zemím po zářijových teroristických útocích na Spojené státy. Podle novin se jasně ukázaly výhody úsilí o snížení chudby v těchto zemích a tím odporu vůči Západu.

Financial Times ale varují před příliš štědrou pomocí bez dostatečné kontroly a doporučují tři základní podmínky poskytování podpory.

Za prvé Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance musí být umožněno rozhodovat o pomoci podle jejich profesionálního úsudku, nikoliv podle politické objednávky. Dárcovské země by měly dohlížet na využití své podpory a za třetí průmyslově vyspělý svět nesmí zapomínat, že často rozvoj chudších států omezují různé obchodní překážky v podobě kvót a cel bohatých zemí.