Úterý 19. prosince 2000

předcházející

Všechno při starém

Alexandra Berková

Sychravo, lezavo, deprese, tma - a očekávání mesiáše. Když jsem se před lety učila, že Karásek ze Lvovic byl dekadent, protože si liboval v pošmournu, zmaru a nostalgii tlejícího listí, a to proto, že končilo století - nenapadlo mě - ač mělo - že to bude čajíček proti konci milénia.

Nuže - můžu si přát lepší podmínky k procvičení pozitivního myšlení? A copak se to vlastně dělo před tisíci lety?

Zhruba v roce 908 se rozpadla říše Velkomoravská, což dalo vzniknout na západě samostatnému přemyslovskému státu, zatímco Slovensko šlo svou cestou jako součást Uher. Hele. Nic nového pod sluncem.

Světští feudálové v přemyslovském státě vyrůstali především z příslušníků knížecí družiny, kteří byli za své služby při získání a udržení moci odměňováni hmotnými statky, naturáliemi a nemovitostmi.

Inu - moc odměňuje své žoldnéře - to je přece normální. A že stará rodová šlechta vzala za své vyvražděním Slavníkovců a Vršovců - no, to přece museli, Přemyslovci, aby se nemuseli dělit…

Česká knížata u Němců často vyhledávala pomoc při sporech o knížecí stolec, takže němečtí panovníci měli tendenci brát Čechy jako vazalskou, závislou zemi. No jo - my to prostě tak děláme, že utíkáme pro požehnání k mocnějšímu sousedovi - i v prkotinách, které lze zvládnout vlastními silami. To my tak děláme, aby nás ten silný měl rád a postaral se o nás… Nebo že by to bylo jinak?

Obyvatelstvo bylo za Přemyslovců před tisíci lety postupně znevolňováno a zatíženo povinností roboty. Dobře, ale o sedm set let později, za Josefa II., ještě než robotu zrušil na sto let, byla povinnost chodit na panské 52 dnů v roce, tj. jednou týdně, což bylo bratru 14 procent; k tomu desátky, to je čtyřiadvacet procent - ovšem bez sociálního a zdravotního. K tomu byly nějaké odvody v naturáliích, takže těch našich současných padesát procent, to není zas tak zlé… A přitom panstva máme nekonečně víc.

Takže - všechno při starém - a ne že je to horší. A co se bude dít dál? Totéž. Nová šlechta zlikviduje tu předchozí, odmění svoje žoldnéře, lid bude zatížen vyšší daní, zátěž poroste a poroste, až zas někdo zamává ušlechtilou vlajkou, aby vyhnal tuhle šlechtu a dosadil tu svou, ovšem početně zdecimovanou, aby se nemusel dělit - a tak dál a dál.

Dalších tisíc let, dokud bude legitimní bojovat o moc a sjednocovat svět pod jedním velením - jak se to děje od roku 532, kdy císař Justinian nechal zmasakrovat démy, občanské spolky, čímž definitivně zanikla demokracie.

Opium centrální moci, tahanice a handrkování - pořád dokola - jako slepý kůň kolem žentouru - už jsme to mockrát přežili - tlející listí - čekání spasitele - všechno je při starém - jdu ještě spát…