Byl jsem nedávno v severozápadních Čechách podívat se na tři secesní kostely, na které mne kdysi upozornil kamarád. Ty kostely projektovali drážďanští architekti Schilling a Gräbner v Duchcově, Teplicích a obci Hrob a nechali je postavit němečtí luteráni.
Cenné je to, že jde o secesní stavby (dokonce první takové na našem území, neboť pocházejí z let 1901-2). Kostelů a kaplí, postavených v tomto poněkud kuriózním stylu, je nemnoho, neboť secese nebyla shledána dostatečně závažným slohem pro podobný typ staveb.
Byla to zajímavá cesta. Nejdřív jsem se zastavil v Duchcově. Byl jsem mile překvapen: kostel vypadal celkem zachovale a uvnitř právě probíhaly restaurátorské práce. Původní zařízení ovšem dávno zmizelo, stejně jako vitráže. Léta tu totiž bývalo skladiště. Teď spravuje kostel církev husitská. Vylezl jsem na vysokou věž a díval se do zmrzačené krajiny povrchových dolů.
Kostel v Hrobě
Také druhý kostel v nedalekém Hrobě jsem našel bez problémů. Věru podivuhodná stavba! Stěny z kyklopského zdiva a opět velmi kuriózní secesní dekor. Přesto to byl smutný pohled: vyražená okna, zničený interiér. Tak trochu horrorové prostředí. Snad je ale naděje a tutu významnou památku nepotká osud luteránského kostelíka, který stál nedaleko odtud. Jeho zboření v roce 1618 bylo jedním z popudů, která vedly ke Třicetileté válce.
Třetí kostel v Teplicích jsem hledal marně. Byl zbořen někdy v roce 1972. Viděl jsem v muzeu jeho fotografie. Byl z uvedené trojice nejzajímavější. Tak mne přepadl smutek. V pohraničí, ale i jinde, stojí desítky, možná stovky krásných a cenných staveb, zbudovaných architekty a staviteli německé národnosti. Nevíme o nich skoro nic, jejich dílo čeká po léta na své zhodnocení.
Kostel v Duchcově
O některých pražských Němcích jsem kdysi psal. Tradovalo se o nich, že to byli nacisté. Jak jsem zjistil, bylo to jinak. Jeden nich - architekt Josef Zasche (mimo jiné autor dalšího krásného secesního kostela v Jablonci) byl sociální demokrat a proti jeho odsunu protestovali po válce naši přední architekti.
Další - profesor Fritz Lehmann, neměl rovněž Hitlera v lásce. Po válce působil na vídeňské Technice a opravil budovu Opery.
Bude to chtít ještě hodně bádání, abychom zaplnili tahle bílá místa.
Cenné je to, že jde o secesní stavby (dokonce první takové na našem území, neboť pocházejí z let 1901-2). Kostelů a kaplí, postavených v tomto poněkud kuriózním stylu, je nemnoho, neboť secese nebyla shledána dostatečně závažným slohem pro podobný typ staveb. 
