Pondělí 3. června 2002

předcházející

Životopis nad obraz

Miloš Rejchrt

Říkali tomu bible chudých a byly to obrázky. Zvláště v 15. století se těšily veliké oblibě. Chudí lidé, a těch byla většina, číst neuměli, latině v kostele nerozuměli , tak se při mši v kostele měli alespoň na co dívat. Fresky na stěnách a dřevoryty na oltáři znázorňovaly biblické děje a podoby svatých.

	Sotva v těchto dnech vyjdu z domu, vnucuje se mi bible chudých, kam se podívám, všude obrázek. Zavřít před ní oči nelze, při přecházení vozovky se člověk rozhlížet musí, a tak volky nevolky zírám na zvětšeninu v hodně nadživotní, velikosti, večer a v noci nasvícenou ostrým světlem, před nímž svatozáře světců jsou pouhý polostín.

Kalvínská reformace v 16. století bibli chudých z kostelů odstranila a odmítla tvrzení, že obrázky jsou služba nevzdělaným. Ti přece mají být ze své nevzdělanosti vyváděni kázáním, tedy logicky stavěným mluveným slovem.

Bible je písmo a nikoli obraz, kdo číst neumí, ať se naučí - však také zřídili v Ženevě hned v po vyhlášení Reformace povinnou obecní školu pro všechny, pro chudé zdarma. Ani chudí lidé přece nesmějí zůstat odkázáni na to, co jim kdo namaluje.

Obrazy svádějí k tomu, aby je člověk uctíval. Slovo vede k tomu, aby o něm člověk přemýšlel. Však také Jednota bratrská ve své konfesi doporučuje o svatých mluvit, jejich životopisy připomínat, ale malovat ne.

Sotva v těchto dnech vyjdu z domu, vnucuje se mi bible chudých, kam se podívám, všude obrázek. Zavřít před ní oči nelze, při přecházení vozovky se člověk rozhlížet musí, a tak volky nevolky zírám na zvětšeninu v hodně nadživotní, velikosti, večer a v noci nasvícenou ostrým světlem, před nímž svatozáře světců jsou pouhý polostín.

Volební kampaň vrcholí a tak nás kandidáti svádějí: zvolte mne, jen se podívejte jak se umím tvářit! Volte naši stranu, protože takhle vypadám já!

Politici nás také tu a tam ujišťují, že právě ten jejich volební program musí myslící volič uznat za ten nejrozumnější, sami ale téhle cestě k volebnímu úspěchu moc nevěří. Kdyby věřili , neinvestovali by tolik prostředků a energie, i té elektrické na noční osvícení svých svatých obrázků.

Snad ta energie bude vyplýtvána zbytečně. Snad náš vztah k svatým určují jejich životopisy, nikoli jejich podobenka. Podle toho, co ti muži či ženy všechno vykonali, jak překonávali pokušení, jak na sobě pracovali a jaký vztah druhým prokazovali, je budu ctít.

Podle toho, co svým posavadním životem předvedli, budu politiky volit, ne podle toho, jak se vizážistkám a reklamním fotografům povedlo jejich dílo.