Pondělí 1. července 2002

předcházející

Vysvědčení

Pavel Klusák

Na červnové volby navazuje školní vysvědčení, ale kdoví, neprospělo-li by společnosti opačné pořadí událostí.
Volby by se mohly inspirovat: zatímco jejich výsledek je stále vyjadřován suchou řečí čísel, radikálnější školy si už během uplynulých let troufly zavést slovní hodnocení.

Listuji několika žákovskými knížkami zapůjčenými ze studijních důvodů a zjišťuji, že shovívavý i nesmlouvavý slovník pedagogů je schopen vyjádřit mnohé z toho, co by bylo dobře vzkázat našim demokratickým zástupcům vhozením do urny nebo jiného smluveného kastlíku.

Inspirace z jednoho notýsku může být převzata doslova: "Nevím, co se to s tebou v poslední době děje. Jsi ještě nepořádnější jsi byl," a pokračuje pro naši situaci zcela trefně, "Nic nemáš včas podepsané!"

Představuji si voliče, jak s červenou tužkou koumá nad linkovaným papírem, kterak neuvést adresáta do příliš hluboké deprese, ale přitom sepsat volební vysvědčení účinně: "Jsi velký, chytrý a šikovný kluk," apeluje tedy, "a nemůžeš všem okolo přidělávat další starosti. Je potřeba, abychom se na tebe mohli spolehnout."

U mnohých z parlamentních činitelů, spadajících pod univerzální heslo "nadaný, ale měl by se víc snažit", by nepřišla nazmar připomínka, že je třeba připravovat se před každou hodinou, jinak se to brzy provalí.

Dokonce i sonda do soukromí, u učitelky až opovážlivá, se tu dá pěkně použít, cituji: "Nejsem si jista, zda si vybíráš ty pravé kamarády."

A po otevření prostoru pro iniciativu, viz "budu ráda, když se nad sebou zamyslíš," je tu možnost definitivního rozjasnění, které cituji doslova stejně jako všechna předtím: "Máme tě všichni rádi!"

Škoda jen dovětku z jazykové konverzace, bez lítosti připomínajícím, že Jiřík arbeitet sehr langsam.

Ve volbách, jak je zná naše současnost, je ovšem celá věc situována obráceně. Jediná slovní sdělení tu putují od stran k voličům, a to ve formě předvolebních hesel, naznačujících občanům, jaký obsah, případně jaká myšlenková prázdnota je čekají, pustí-li pisatele ke slovu na obšírnější ploše čtyř let.

Ovšem v zemi, kde leckdo arbeitet sehr langsam, předvolební hesla nemizí a stávají se i hesly povolebními. Procházíme-li tedy dnes ulicemi a čteme billboardy ODS jako Vstříc novému osudu nebo Konec starých časů, můžeme mít pocit, že si tu své vysvědčení ve verbální formě sepsal nakonec docela reálně.