Po většinu roku 2004 jsme byli svědky klesání dolaru vůči euru i britské libře a někteří ekonomové tvrdí, že americká měna jako světové platidlo může mít své dny brzy sečteny.

V nejsilnější ekonomice světa se pozornost věnovala prezidentským volbám.

I když znovuzvolení prezidenta Bushe znamenalo, že se žádná radikální ekonomická změna za Atlantikem nekoná, pozorovatelé udiveně konstatovali, že většina amerických voličů se při hlasování nerozhodovala na základě ekonomických, ale spíše bezpečnostních hledisek.

Což tři roky po útocích na Světové obchodní centrum a Pentagon asi zas tak překvapivé není.

Nicméně finančníci připomínají, že zatímco v minulém století klesala cena zlata a v roli zásob národních bank byl žlutý kov nahrazen zelenkavým Georgem Washingtonem, od letošního dubna poklesla jeho hodnota o dramatických 12 procent vůči euru a deset procent vůči libře.



Dolar klesal již třetí rok po sobě a euro vůči němu stoupalo na historická maxima, obzvláště v posledním týdnu loňského roku.

Není tedy velkým překvapením, že obchodníci po turistech pořád častěji žádají stále okoukanější eura.

Výrazný trend zaznamenaly i surovinové trhy, když se barel ropy poprvé po více než dvaceti letech loni obchodoval za více než 50 dolarů.

Zdražení černého zlata tak narostlo za uplynulých dvanáct měsíců 30 procent. Co je toho příčinou?

Částečně omezení produkce. Stále méně spolehlivé jsou kvůli místním nepokojům dodávky z Nigérie a následkem hurikánu Ivan, který v Mexickém zálivu zničil těžební zařízení, poklesla místní produkce skoro o třetinu.

Růst cen však ovlivnily i obavy ze situace kolem prodeje ruského Jukosu a pochopitelně i nová politika vývozců ropy organizovaných v organizaci OPEC.

Ti ještě před lety snižovali produkci jen v případě, kdy ceny výrazně slábly, dnes ovšem utahují kohoutky mnohem častěji už preventivně.



Hlavním důvodem je ovšem podle expertů rostoucí poptávka. Ta v důsledku globálního ekonomického rozvoje podle Mezinárodní agentury pro energii narostla letos nejvýrazněji za posledních čtyřiadvacet let.

Ve Spojených státech - které jsou největším spotřebitelem této suroviny - narostla poptávka v souvislosti se sílící hospodářským oživením a výrazně se zvýšila i spotřeba vysokojakostní surové ropy, potřebné pro stále oblíbenější a masivní, silničně-terénní a žíznivé vozy kategorie SUV.

Jen v Číně narostla spotřeba ropy za jediný rok až o 20 procent a přestože se regionální ekonomiky jistě mohou takzvaně "přehřát", čínský trend má pokračovat nejméně několik dalších let.