Sobota 22. září 2001

předcházející

Mezi truchlícími Brity byli i princové Charles a William, kteří se podpsali do kondolenční knihy

Připravil Pavel Rohan

Britanie v uplynulém týdnu ještě truchlila, nejen za tisíce Američanů, kteří zahynuli v troskách Světového obchodního centra, ale i za své vlastní pohřešované, a opět se ocitla pevně bok po boku Spojených států.

Tento postoj všech britských vlád po 2. světové válce jejich kritici často označovali za patolízalství. Tentokrát však má Británie vlastní důvody mobilizovat pro boj s terorismem, jak na začátků své hektické diplomatické mise zdůraznil předseda vlády, Tony Blair:

"Nemůžeme si ještě být jisti ale je pravděpodobné, že bylo zabito 200 Britů nebo i více, možná mnohem více, což znamená, že pro nás v Británii je to nejhorší teroristický incident od konce války."

Diplomatická kampaň začala v Londýně, už dříve domluveným jednáním s předsedou irské vlády Bertie Ahernem. Irsko má konec konců rozsáhlé zkušenosti s terorismem a Tony Blair zdůrazňoval, že terorismus je nedílný, co platí pro jednu zemi musí platit pro všechny.

Evropská jednota

Pak britský premiér odletěl do Berlína. Měla to být zase běžná diplomatická návštěva, na níž se mělo jednat o evropských záležitostech, stala se z ní demonstrace evropské jednoty. Tony Blair v Berlíně podtrhl rostoucí mezinárodní solidaritu v úsilí dopadnout pachatele.

"Vzniká čím dám silnější koalice, nejen na podporu Spojených států a na podporu opatření která musíme přijmout, nýbrž také jako výraz vědomí, že skutečně nastal čas kdy musíme podniknout akci proti tomuto zlu, ať už se nachází kdekoliv."

Blairovi, který má silné náboženské cítění, se někdy vyčítá jeho kazatelský styl. Při jiných příležitostech snad skutečně překáží, tentokrát však jeho zaujatost a víra v pravdu toho co říká, byla i podle jeho kritiků na místě.

Rozhodná Francie

Po Berlíně byla na řadě Paříž. Francouzský prezident Jacques Chirac byl ovšem prvním zahraničním státníkem, který po 11. září navštívil Spojené státy a jednal s prezidentem Bushem a Francie se postavila na stranu Spojených států způsobem, který v minulostí nebýval vždy takto výrazný a samozřejmý.

Prezident Chirac i premiér Blair potvrdili, že vojska jejich zemí se s největší pravděpodobností zúčastní případné vojenské akce. Zatím však byl důraz pořád ještě na diplomatické kroky k vytvoření co nejširší koalice.

"Je také nade vše jasné, že proti lidem, kteří to způsobili, musíme podniknout kroky. Postupujeme při tom klidně, uvážlivě, ale s naprostým odhodláním."

Premiér Blair cesta v USA

Premiér Blair osobně ujistil amerického prezidenta Bushe, že Británie Spojené státy podporuje

Po Paříži byly na řadě Spojené státy kam však britský premiér odletěl nejen na poradu s americkými představiteli, nýbrž také proto, aby vyjádřil solidaritu s americkým lidem, poděkoval záchrancům za všechno co dělají a zúčastnil se mše a modliteb za britské oběti v newyorském kostele sv. Tomáše nedaleko zničených mrakodrapů.

Mše se kromě Tonyho Blaira a jeho ženy Cherrie zúčastnil také generální tajemník OSN Kofi Anan a bývalý americký prezident Bill Clinton. Na kazatelnu vystoupil také britský premiér.

"Neexistuje písmo a neexistují slova, která by mohla přinést naději těm kdo ztratili své blízké. Po hrůzných událostech z minulého týdne jsme otřeseni, nevěříme že se něco takového mohlo stát, cítíme hněv. Ale po celém světě panuje také hluboká solidarita."

A Tony Blair pak přečetl úryvek z románu Thorntona Wildera:

"A brzy zemřeme i my. A i nás budou ještě chvíli milovat a pak upadneme v zapomnění. Ale tato láska postačí. Všechny tyto impulsy lásky se návrátí k původní lásce, která jim dala vzniknout. Láska nepotřebuje vzpomínek. Je země živých a je země mrtvých a láska je mostem mezi nimi. Je to jediné co přežívá. Jediné co má smysl."

Celosvětový hon na bin Ládina

Spojenecké vlády ovšem nezapomínají ani na to, že se část veřejnosti v jejich zemích dívá na ideu vojenského zásahu s nedůvěrou a zahájily proto také vysvětlovací kampaň. Tony Blair tak učinil v rozsáhlém rozhovoru pro naši stanici. Náš kolega se ho nejdřív zeptal na Usámu bin Ládina, o němž prezident Bush prohlásil, že ho chce dopadnout, živého nebo mrtvého.

"Je to hlavní podezřelý. Stále ještě shromažďujeme důkazy, a neustále zdůrazňujeme, že tak budeme dělat pečlivě a rozvážně, ale o jeho aktivitách a aktivitách jeho společníků víme už delší dobu a víme, že jejich cílem je šířit teror po celém světě. Jsem přesvědčen, že se to rozchází se základními principy islámu, ale o tom, že je hlavní podezřelý, nepochybujeme."

A viděl premiér některé z těchto důkazů na vlastní oči?

"Ano, samozřejmě, neustále probíráme důkazy, které získáváme z nejrůznějších zdrojů a jak jsem už zdůraznil je důležité, postupovat na základě chladnomyslného rozboru takovýchto stop. Ale nesmíme také zapomínat, že to byl nejhorší teroristický útok v dějinách. Uvědomte si, že za celou druhou světovou válku, kdy se Luftwaffe několik let snažila srazit Británii na kolena a kdy téměř neuplynul den, aby Británie nebyla bombardována, zde zahynulo kolem 20 tisíc lidí. Tentokrát to bylo přes pět tisíc v jediném okamžiku. A nezapomínejte také, že kdyby jich mohli zabít víc, byli by tak učinili. Tyto skupiny se chtějí zmocnit chemických a biologických a i jaderných zbraní a bylo by s naší strany vysoce neodpovědné, kdybychom proti nim nic nepodnikli. Necítí vůbec žádné morální omezení, jejich činnost je omezena pouze praktickými a technickými ohledy."

Obrana islámu

Západní státníci neustále zdůrazňují, že se nejedná o válku s islámem, ale mluví se o válce, mluví se dokonce o křížových výpravách a hodně muslimů se dnes domnívá, že jsou považování za teroristy.

"Ale nejsou, a já využívám každé příležitosti k tomu, stejně jako prezident Bush, abych zdůraznil, že většinu muslimů tvoří slušní a zákonů dbalí lidé. Islám učí míru a harmonii. Četl jsem Korán, bůh v Koránu je milosrdný a shovívavý. Veškeré učení Koránu se zabývá budováním míru ve světě a lidé, kteří napáchali tuto hrůzu proto představují islám asi stejně jako protestanti nebo katolíci v severním Irsku vraždící lidi jiné víry představují skutečný duch křesťanství."

Tony Blair, který ví moc dobře, proč se rozhodl zdůrazňovat mimo jiné právě bezúhonnost většiny muslimů.

Útoky na muslimy

V Británii se totiž začaly množit útoky na vyznavače islámu. Na dvě mešity byl spáchán žhářský útok, islámská žena byla napadena baseballovou pálkou. O dalším útoku hovoří koordinátor londýnské afgánské asociace, Sami Aziz.

"Jeden z našich taxikářů, afgánského původu, byl v neděli večer ztlučen skupinou lidí a já se obávám dalších projevů nepřátelství, rasových útoků, slovních napadení."

Taxikář po útoku ochrnul. Jenomže zároveň je také známo, že v Británii působí řada radikálních organizací, které bin Ládina podporují. Abdul Réman Salím, mluvčí skupiny Al Mudžirůn, odsuzuje smrt civilních obyvatel, ale schvaluje útok na Pentagon.

"Jsem muslim, a pokud jde o to omotat si tělo výbušninou, udělal bych to, protože vím že z hlediska islámu, Koránu, je to dovoleno. Nedělal bych to proto, že si přeji zemřít, ale vím, že pokud to udělám, stanu se mučedníkem."

A jako mučedník se v mžiku dostane do muslimského nebe, kde ho čeká 72 panen a další nevídané rozkoše.

Většinu muslimů ovšem extrémistické organizace a jejich názory odpuzují. Jusuf Bhailok je generálním tajemníkem britské Rady Muslimů.

"Pokud jsou někde extrémistické živly, ať už v této zemi nebo kdekoliv jinde, jsou velmi izolované. Islám neschvaluje sebevraždu a násilí a podle islámu je ztráta jediného nevinného života je srovnatelná se ztrátou celého lidstva."

IRA odsoudila terorismus

Útok na Spojené státy odsoudila dokonce irská teroristická organizace IRA. Má k tomu pádné důvody – ve Spojených státech žijí miliony Irů a jejich procento mezi obětmi bude jistě vysoké. V prohlášení organizace se doslova praví:

"Vyjadřujeme sympatie veškerému lidu Spojených států a zvláště rodinám a přátelům obětí tohoto odsouzeníhodného útoku."

Vzhledem k teroristickým útokům, které má IRA na svědomí, by bylo možno pokládat takováto prohlášení za cynická, pokud by se ovšem nedalo také vykládat jako signál, že v nové atmosféře je i IRA ochotna přistoupit na nenásilné řešení a pokusit se obnovit mírový proces v severním Irsku.

Zpřísnění bezpečnosti

Británii kromě toho sílí hlasy žádající zákaz organizací, hlásající extrémní názory, které se snaží, například na britských univerzitách, provádět nábor a získávat nové členy.

Ustanovení o lidských právech, která tvoří součást britského právního řádu, chrání svobodu vyjadřování, pokud ovšem není ohrožena bezpečnost veřejnosti, nebo pokud nehrozí nebezpečí, že bude spáchán zločinu či vyvolány nepokoje.

Ministr vnitra David Blunkett se ale snaží některé zákony či jejich znění změnit.

"Ti kdo podněcují, provokují a organizují jiné se vystavují nebezpečí, že budou zatčeni, ale hodně lidí říká v této době spoustu hloupostí. Je velmi důležité zachovat si chladnou mysl, využívat naší demokracie jako síly, nikoliv jako slabiny, ale musíme se také vyvarovat toho, aby nás vyprovokovali k činům, které by nám způsobily ještě více problémů."

Opatření proti teroristům

V souvislosti se zvýšením bezpečnosti se v Británii mluví i o zavedení průkazů totožnosti

Ministr Blunkett postupuje také na jiné frontě. Evropské státy mají totiž značné problémy s vydáváním osob obviněných z terorismu z jedné země do druhé. Částečně to vyplývá z různých právních systémů, částečně je to dědictví dob, kdy mezinárodních terorismus ještě neexistoval.

Britský ministr se proto snažil tento týden přesvědčit své evropské kolegy o nutnosti zavést jednotné postupy při extradičním řízení, o nutnosti znovu se zamyslet nad zákony přísně chránící osobní informace.

Další frontu proti teroristům otevřel ministr financí Gordon Brown. Oznámil, že vláda nařídila zrušení bankovního účtu, který si otevřel muž, o němž se předpokládá, že je společníkem Usamy bin Ladena, a byl vypracován seznam dalších podezřelých kont.

Gordon Brown však upozornil, že některé jiné státy, jako například Švýcarsko, podobné kroky stále nepodnikají a varoval, že všechny státy musí vynaložit veškeré úsilí, aby se podobné útoky už neopakovaly.

Letecké společnosti v krizi

Společnost British Airways po útocích oznámila, že propustí 1.800 zaměstnanců

A následky teroristického útoku se už začínají projevovat na světové ekonomice. Hospodářský růst se začal zpomalovat už předtím, zákaz letů vyhlášený po útoku a strach cestujících z létání však zasadil další ránu především leteckým společnostem.

Ještě před několika týdny jsme byli varováni, že nebe je nebezpečně přeplněné, protože poptávka nezadržitelně stoupá. Teď je ale najednou všechno jinak. Poptávka opadla celosvětově o celou čtvrtinu a ruku v ruce s tím klesá i hodnota akcií, především velkých společností. Kdybyste například chtěli dnes koupit British Airways, stačily by vám na to stejné prostředky jako na koupi jedné z řady mnohem menších a skromnějších britských leteckých společností.

A tak po amerických aeroliniích, které oznámily ztrátu desítek tisíc pracovních míst, oznámily ve čtvrtek i British Airways že propouštějí sedm tisíc pracovníků a odstavují celou řadu letadel.

Strach cestujících

Ale jak to, že se propad projevil tak rychle? Vysvětlení je poměrně snadné. Aerolinie operují ve finančně vysoce riskantním prostředí, protože mají vysoké náklady. V současnosti navíc čelí nejen ztrátě cestujících, nýbrž zároveň se po nich žádají zpřísněná bezpečnostní opatření, což je vysoce nákladná záležitost, a na rozdíl od Spojených států si výdaje na zpřísněné kontroly hradí letecké společnosti samy.

A jak se nové stísněné poměry projeví na budoucnosti britských a dalších evropských aerolinií? Odpovídá ředitel British Airways Rod Eddington:

"Stále ještě přesně nevíme jak se tyto tragédie z minulého týdne projeví na poptávce. Spousta lidí stále ještě létá přes Atlantik, protože se potřebují vrátit domů, ať už do Evropy nebo do USA. Ale ze zkušeností s válkou v Perském zálivu víme, že se to na poptávce silně projeví jakmile se skupina, o níž jsem mluvil, dostane domů."

Jednota britských politiků

Ale vraťme se k tomu jak se teroristické útoky projevily na politické scéně. V Británii scéně vládne v této otázce mezi politickými stranami jednota, což jen vyzdvihuje vážnost situace, konec konců za 2. světové války měla Británie koaliční vládu ve které sloužily pod konzervativcem Winstonem Churchillem představitelé všech hlavních politických stran.

Také tentokrát nový vůdce konzervativní strany Iain Duncan Smith nabídl vládě plnou spolupráci, čili vlastně pozastavení střetů mezi vládou a opozicí.

"Domnívám se, že britský lid musí mít jistotu, že jsme jednotní. Jinými slovy, že do jisté míry přerušujeme běžné politické půtky, protože žijeme v mimořádné době, a mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření."

To ale neznamená, že jednota je zcela bezvýjimečná a je ironické, i když ne úplně překvapivé, že před zásahem proti státům chránícím teroristy varoval už při mimořádném jednání parlamentu velmi důrazně právě labouristický poslanec Tam Dyel, známý odpůrce vojenských akcí.

Ministryně pro zahraniční rozvoj doslova zasypávala Tonyho Blaira telefonáty, ve kterém na něj apelovala, aby nebyl nohsledem Spojených států, a neustálé používání slova "válka", přestože Tony Blair jeho význam zpřesnil, že se jedná o válku s fanatismem, znepokojuje i řadu dalších labouristických poslanců.

Ale navzdory prohlášení vůdce konzervativců, ani klid zbraní mezi stranami nevládne na sto procent. Stačila jedna příležitost a meče byly zase taseny i když nešlo o postoj při boji s teroristy. Záminka byla jiná...

Obavy o nestrannost BBC

Gavyn Davies je podle konzervativců blízký Labour Party, a tím ohrožuje objektivnost BBC

V polovině týdne oznámila komise vybírající nového předsedu Rady BBC výsledek svého rozhodování. Čtyřčlenná výběrová komise rozhodla že nejvhodnějším kandidátem je ekonom z londýnské City, multimilionář Gavyn Davies.

Konzervativní strana důrazně protestuje protože toto jmenování prý ohrožuje nestrannost BBC: "Proti panu Davisovi osobně nic nemáme ale ještě nikdy před tím se nestalo aby dvě nejdůležitější funkce v BBC zastávali lidé, kteří podporují stejnou politickou stranu."

Tou stejnou politickou stranou myslí konzervativci samozřejmě Labour Party. Generální ředitele BBC Greg Dyke, je totiž bývalý člen labouristické strany a štědrý přispívatel do jejího rozpočtu.

Také Gavyn Davis byl až do svého jmenování členem strany, jako ekonom v prestižní City není zrovna nejchudší a i on přispíval značnými částkami do stranické pokladny.

Poradce labouristů i konzervativců

Davis se brání poukazem na to, že jako ekonom byl poradcem jak labouristické vlády, tak konzervativců, když byli u moci, a že měl jejich důvěru, a kromě toho, že v okamžiku kdy se ujímá funkce, jdou všechny stranické ohledy stranou.

"Mohu posluchače ujistit že nestrannost BBC není žádným způsobem ohrožena. Budu ovšem i nadále prosazovat to nejlepší z kvalit BBC, čili nezaujatost, nestrannost, neutraliu a náš politický systém v celé jeho šíři..."

Nebýt událostí na ve Spojených státech, bylo by ovšem toto jmenování předmětem mnohem prudší srážky mezi oběma největšími britskými politickými stranami.

Soutěžní otázka

Jedna věc kterou však ani vývoj na světové politické scéně neovlivní je naše soutěž o ceny. Jak víte, ptali jsme se Vás, jaké pravomoci zůstali v britské konstituční monarchii i po staletích oklešťování moci panovníka v jeho, respektive v jejich rukou.

Odpověď měla znít, že to je rozpuštění parlamentu, zahajování zasedání parlamentu spolu s přednesením programového prohlášení vlády, a potvrzování platnosti zákonů.

Stoprocentně se do této přiznejme si dost těžké otázky netrefil nikdo, nejvíce se správné odpovědi přiblížil Zdeněk Rosol z Prahy 1, kterému tedy posíláme cenu.

Aghánští uprchlíci

Ve světle posledních událostí je ironické, že mezi žadateli o azyl ve Velké Británii, respektive lidmi, kteří se snaží do Británie dostat ilegálně, převládají Afghánci. Po 11. září jich ale hodně opouští uprchlický tábor poblíž francouzského přístavu Calais, protože si uvědomují, že za současné atmosféry je vysoce nepravděpodobné, že by jejich snahy dostat se za průliv La Manche, byly korunovány úspěchem.

Nejde ale jen o současnou atmosféru. Británie shodou okolností právě v těchto dnech oznámila řadu dalších opatření na hranicích s cílem odhalovat lidí, kteřé se snaží do Británie dostat ilegálně ukryti v nákladních automobilech nebo ve vlacích projíždějících tunelem pod La Manche.

Podle společnosti Eurotunel se letos pokusilo už na 30 000 lidí vniknout do tunelu. Mezi nové prostředky instalované na anglické straně patří infračervené kamery a rentgenovací zařízení, akustické monitory, které jsou schopny registrovat i tlukot srdce osob ukrytých v dopravních prostředcích a kromě toho se přepravci vystavují nebezpečí penále, pokud se zjistí, že převáželi ilegální imigranty.

Zajištění hranic

Na francouzskou stranu tunelu bude také vysláno 50 britských imigračních úřadníků. Počet lidí, kteří se snaží takto dostat do Británie, podle britských úřadů po oznámení, že se tato opatření zavádějí, prudce klesl.

Události v Americe důležitost důkladnějšího zajištění hranic samozřejmě ještě více podtrhuji. Ministerstvu vnitra přišla v této souvislosti ovšem velmi nevhod zpráva, že údaje o počtu žadatelů o azyl se prudce rozcházejí se skutečností.

Ministerstvo tento týden oznámilo, že na vyřízení žádosti čeká přes 40 000 lidí, tedy dvakrát tolik, než se předpokládalo. Přišlo se na to tak, že se ministru vnitra počítačový údaj 20.0000 po zkolabování počítače nějak nezdál a nařídil ruční přepočítání.

Pro britské úřady to představuje značnou ostudu a snižuje to také důvěryhodnost imigračních úřadů při vyřizování žádostí.