| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravil Jan Rozkošný
Týdeník Economist se podrobně zabývá zlepšením americko-ruských vztahů v posledních týdnech.
Zatímco se americký prezident chystá, jak ukáže Putinovi svůj texaský ranč, zástupci obou zemí se nedohadují o tom, jak moc raket stačí k udržení míru, ale o tom, jak málo jich stačí. Jedním z výsledků summitu tak může úprava Smlouvy o protibalistických střelách z roku 1972, která zakazuje obranu před nepřátelskými raketami. "Dalším důležitým výsledkem může být dohoda o snížení arzenálů raket dlouhého doletu ze tří a půl tisíc střel na dva tisíce, a možná ještě méně," spekuluje Economist. Shoda v této záležitosti je obzvláště důležitá pro Rusko, které si podle časopisu může jen stěží finančně dovolit udržování stávajícího arzenálu. Týdeník také oceňuje pomoc Ruska americkému boji proti terorismu. Prezident Putin povolil Američanům přelety ruského území, poskytuje zpravodajské informace a doporučil Tádžikistánu a Uzbekistánu, které sousedí s Afghánistánem, aby poskytly Američanům na svém území základny. Otázkou podle Economistu ale zůstává, do jaké míry hodlá americký prezident Bush využít nabídky ke zlepšení vztahů, s níž teď prezident Putin přišel. Američané například chtěli omezit pomoc, kterou poskytují Rusku na ochranu před únikem nebezpečných materiálů a informací z různých jaderných, biologických a chemických vojenských komplexů. "Pokud se vezme v úvahu nebezpečí, které takové materiály nebo informace představují v rukou teroristů, bylo by rozumější, kdyby taková pomoc byla spíše zvýšena a nikoliv osekána," zdůrazňuje Economist. Lepší americko-ruské vztahy nabízejí Georgi Bushovi více příležitostí, než může využít. Ale pro Rusko jsou šancí znovu získat respekt a ztracený vliv na světové údálosti. Ruské naděje na strategické partnerství totiž těsně po studené válce ztroskotaly na studenoválečnických představách Kremlu o rozdělení sfér vlivu. "Prezident Putin sice teď určitě nezatratí své podivné přátele jako Irák nebo Barmu, ale je lépe schopen rozpoznat, kde leží opravdové zájmy jeho země. Protiteroristická kampaň tak dává Putinovi nečekanou příležitost ukázat, že Rusko je zemí, s níž stále stojí za to jednat a počítat," tvrdí Economist. Nutné vítězství Týdeník Spectator komentuje válku v Afghánistánu v článku s titulkem Proč musíme vyhrát.
"Ale tím to zdaleka nekončí. Na Afghánistán jsou sice shazovány dodávky potravin, jenže balíčky s jídlem vypadají podobně jako nevybuchlé tříštivé pumy. Zprávy přímo z Kábulu a dalších měst pak naznačují, že pokud má bombardování nějaký hmatatelný výsledek, tak je to větší podpora Talibanu mezi běžnými Afghánci," píše se ve Spectatoru. Proto ale Američané Kábul nebombardují, zdůrazňuje časopis. Podnikají nálety, protože Taliban několikrát veřejně odmítl vydat muže, který je svými kumpány zodpovědný za největší teroristický masakr od druhé světové války. Cíle bombardování tak lze popsat celkem jednodušše. Změnit vládu v Afghánistánu, aby už nadále nemohla poskytovat útočiště organizaci Al-Káida. Podle Spectatoru přitom nikdo nenaznačoval, že splnění tohoto cíle bude znamenat konec mezinárodního terorismu. Ale bude to dobrý začátek. "Morálně a intelektuálně není pro Západ obtížně ospravedlnit válku v Afghánistánu. Nicméně v představivosti veřejnosti a médií dokáže pouze jedna skutečnost nakonec ospravedlnit válku. A totiž vítězství. Je čím dál patrnější, že ukončení vlády Talibanu a rozprášení organizace Al-Káida lze dosáhnout pouze jedním způsobem - nasazením pozemních jednotek. Takový krok nebude jednoduchý a vyžádá si obrovskou odvahu. Jinak ale nelze konflikt v Afghánistánu ukončit," píše týdeník. Nad jediným možným východem totiž podle Spectatoru visí cedule s nápisem Vítězství.
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||