ČSSD má v současnosti více než 16 tisíc členů. Jejím předsedou je Vladimír Špidla, který byl zvolen na sjezdu strany 7. dubna 2001.

Ve funkci nahradil Miloše Zemana, který vedl ČSSD od roku 1993. Místopředsedy strany jsou: Stanislav Gross (1. místopředseda), Karel Kobes, Petr Lachnit, Marie Součková a Zdeněk Škromach.

Předseda Špidla na Řípu

ČSSD sice zvítězila v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1998 a má 74 poslanců, ale na svůj úspěch nedokázala navázat v senátních a krajských volbách v roce 2000.

Její senátní klub má již jen 14 členů (v roce 1998 to bylo 23) a v krajských volbách se ČSSD musela smířit se čtvrtou pozicí za ODS, čtyřkoalicí a KSČM. Po předčasných volbách v roce 1998 sestavila ČSSD menšinovou vládu.

profil ČSSD vysílaný 3. 6. připravil Adam Drda

Z volebního programu:

Cílem ČSSD je podle jejího volebního programu "sociálně a ekologicky orientovaná tržní ekonomika a trvale udržitelný rozvoj." ČSSD ve svém volebním programu klade důraz především na sociální politiku. Mladým lidem strana slibuje:

Získání 45-50 tisíc bytů ročně po dobu příštích pěti let s důrazem na podporu výstavby nájemního bydlení na neziskovém principu a podporu družstevního bydlení formou neziskových společenstev.

Zavedení svěřeneckého fondu a obdoby "novomanželské půjčky".

Prosazení plošného přídavku na dítě, který je právem každého dítěte.

Program ČSSD klade důraz i na starší generaci:

Chceme valorizovat penze každý rok k 1. lednu tempem, jakým se v předcházejícím roce zvyšovaly ceny a životní náklady důchodců. Zároveň zohledníme i růst reálných mezd v ekonomice tak, aby byla překročena reálná hodnota důchodů z roku 1989.

Pečlivě zvážíme všechny výhody a rizika projektu vydávání léků bez doplatků pro občany nad 70 let, ale také pro invalidy, chronicky nemocné a jiné skupiny obyvatel.

Rozšíříme možnosti dostupného a důstojného bydlení v domech s pečovatelskou službou, domovech důchodců a penzionech pro ty, kdo si to budou přát.

Petra Buzková je volebním lídrem v Praze

Zahraničně-politickou prioritou ČSSD je vstup České republiky do Evropské unie:

Prosazujeme vstup do EU tak, aby se ČR stala jejím plnohodnotným členem se všemi výhodami, jež z toho plynou.

Naším cílem je rovnoprávné členství ČR v EU, které bude zárukou posílení demokracie, stability a prosperity.

Prosazujeme vstup ČR do EU proto, aby občané i firmy mohli využívat všech výhod začlenění do nejvýznamnějšího světového hospodářského seskupení. (Jen čistá nenávratná pomoc EU má podle odhadů činit 60 až 80 mld. Kč ročně, zatímco výše členského příspěvku ČR do EU se odhaduje na 20 až 25 mld. Kč ročně. Předpokládá se, že ČR bude nejméně 10 let příjemcem pomoci z fondů EU.)

Volební lídři:

Praha: Petra Buzková
Středočeský kraj: Stanislav Gross
Jihočeský kraj: Vladimír Špidla
Plzeňský kraj: Milada Emmerová
Karlovarský kraj:Rudolf Tomíček
Ústecký kraj: Josef Hojdar
Liberecký kraj: Michal Kraus
Královéhradecký kraj: Jiří Rusnok
Pardubický kraj: Radko Martínek
Kraj Vysočina: Jaroslav Tvrdík
Olomoucký kraj: Pavel Dostál
Moravskoslezský kraj: Lubomír Zaorálek
Zlínský kraj: Miloš Melčák
Jihomoravský kraj: Zdeněk Škromach

Z historie strany:

První pokusy o založení dělnické strany v Čechách spadají do počátku sedmdesátých let 19. století. V roce 1893 vznikla Českoslovanská sociálně-demokratická strana dělnická. Během první světové války probíhal uvnitř sociální demokracie ostrý ideový spor mezi zastánci zachování Rakousko-Uherska (Václav Šmeral) a zastánci samostatného státu (František Modráček, František Soukup).

1. místopředseda ČSSD Stanislav Gross

V nové Československé republice zaujala sociální demokracie významné místo, když v dubnu 1920 zvítězila ve volbách (25,7% hlasů). Záhy došlo uvnitř strany k rozkolu. Levicové křídlo se osamostatnilo a vznikla KSČ. Během událostí po Mnichovu byla strana přeorganizována do Národní strany práce, která pracovala až do okupace republiky v březnu 1939. Na jaře 1945 Československá sociální demokracie obnovila svou činnost jako jedna ze složek Národní fronty.

Již od počátku roku 1946 probíhal konflikt mezi zastánci úzké spolupráce s komunisty a zastánci ideové, politické a organizační samostatnosti. Po únoru 1948 definitivně zvítězila první skupina, která stranu sloučila s KSČ. Díky funkcionářům a členům strany, kteří odešli do exilu, ČSSD trvala i nadále. Vydávala stranický tisk, zasedal její ústřední výkonný výbor a konaly se stranické sjezdy.

Sociální demokracie byla obnovena na XXIV. obnovovacím sjezdu ČSSD v březnu 1990 v Praze-Břevnově. Od té doby se konaly sjezdy v Ostravě (duben 1991), v Hradci Králové, kde byla schválena změna názvu strany na Česká strana sociálně demokratická (únor 1993), v Bohumíně (duben 1995 a 1997), v Praze (duben1999 a duben 2001).

Historickým sídlem sociální demokracie je od roku 1907 Lidový dům v Hybernské ulici v Praze.