Přehled evropského tisku

Středa 16. května 2001

předcházející

Připravila Helena Berková

Obavy Evropy z Berlusconiho

Rakouský Der Standard bez obalu tvrdí, že vítězství Berlusconiho koalice v nedělních parlamentních volbách v Itálii znamená pro Evropskou unii tvrdý oříšek.

List uvádí, že magnátův vzestup k moci může pro evropskou demokracii znamenat tíživé břemeno. V Itálii se dostal k moci člověk, který již dnes ovládá téměř polovinu mediálního trhu země, píše Der Standard a dodává, že taková kombinace obchodních zájmů a politické moci byla dosud k vidění pouze v někdejší Miloševičově Jugoslávii nebo v Rusku.

Pokud se něco takového toleruje v rámci Evropské unie, pak se musíme ptát, píše Der Standard a také to dělá: "Kam se poděly všechny naše demokratické principy?"

Rakouský list zpochybňuje Berlusconiho podnikatelské aktivity a konstatuje, že pokud se novému římskému lídru nepodaří oddělit zájmy obchodníka od závazků politika, bude to svědčit o jistém morálním úpadku Evropské unie, uzavírá Der Standard.

Berlínský Die Welt uvádí, že evropské pravicové strany mylně pokládají vítězství Berlusconiho koalice za počátek konce éry sociálních demokratů.

List poznamenává, že evropské levici se nepodařilo pádně zareagovat na rozruch, který způsobil úspěch Jörga Haidera v rakouských volbách.

Příčinou neslané nemastné reakce levice je podle listu nejspíše obava, že Berlusconiho vítězství signalizuje příklon Západu směrem k pravici.

Nadšení konzervativních stran je ale předčasné, upozorňuje list s tím, že od Haidera přes Bushe k Berlusconimu věru žádná přímá linka nevede, uzavírá Die Welt.

Španělsko pro volný pohyb pracovních sil

Mnichovský list Süddeutsche Zeitung si všímá postoje Španělska, které nesouhlasí s přechodným obdobím, kdy by byl po rozšíření Unie omezen volný pohyb pracovních sil z nových členských zemí.

Záporný postoj Madridu lze podle listu vysvětlit obyčejným sobectvím. Berlín znepokojuje představa, že obyvatelé východní Evropy po přijetí do unie houfně zaplaví Německo.

Madrid na druhé straně nahlíží na věc s povážlivou paličatostí - alespoň podle Süddeutsche Zeitung.

Španělsku totiž záleží na tom, aby se i po rozšíření neztenčil současný příliv prostředků z evropských grantů, a otázka volného pohybu pracovních sil je pro ně vítaným nástrojem, jak dosáhnout svého.

Süddeutsche Zeitung soudí, že španělské požadavky možná pramení z pocitu méněcennosti, ale také z pozoruhodného sobectví premiéra José Marii Aznara, uzavírá Süddeutsche Zeitung.

Španělský list El País dává prostor Aznarovým kritikům na domácí půdě a uvádí, že španělský premiér svou neústupností a neochotou ke kompromisu prokázal své zemi medvědí službu.

El País připouští, že obavy Madridu, že by po rozšíření unie mohl přijít o příspěvky z jejích fondů, jsou jistě oprávněné, avšak směšovat je s citlivými a navíc nesouvisejícími otázkami typu přistěhovalectví je podle listu absurdní.

Deník podotýká, že Aznarův přístup nejen že rozdmychává napětí ve španělsko-německých vztazích, ale je i špatným signálem pro budoucí členské státy unie, uzavírá El País.

Turistou v Rusku

Zahraniční turista, který přiletí do Moskvy či Petrohradu, bude mít co nevidět možnost získat hned na letišti víza ke krátkodobému pobytu.

Tuto dobrou zprávu všem světoběžníkům svorně přinášejí ruské listy Moskovskij Komsomolec a Izvestija s tím, že turistické vízum bude k mání za 25 dolarů. Háček je v tom, že tato víza se dnes vydávají pouze a právě kde jinde než v Moskvě a Petrohradě...