Přehled evropského tisku

Středa 6. června 2001

předcházející

Připravila Helena Berková

Jospinův trockistický škraloup

Poodhalená minulost premiéra Jospina je samozřejmě vděčným soustem pro francouzské noviny. Francouzský tisk reaguje na Jospinovo přiznání ohledně jeho trockistické minulosti vcelku skepticky.
Titulek na první stránce listu Le Parisien zvěstuje, že "Lionel Jospin se přiznal" - načež následuje dovětek v závorce - "ale jen trochu".
Podobně to vidí i Le Figaro, který se rozepisuje o Jospinově první zpovědi. Ta se podle listu týkala osobní, intelektuální i politické cesty, kterou si Jospin prostě vybral a za niž se koneckonců nemusí stydět.
Jospin, jak Le Figaro s politováním připomíná, se však ani slovem nezmínil o pověstech, že se k socialistům přidal ze zištných důvodů. "Pokud by tomu tak opravdu bylo," píše list, "vysvětlovalo by to dojem, že Jospinova lítost je opravdová a zároveň znepokojující -- zvlášť vezmeme-li v úvahu, že aféra propukla necelý rok před prezidentskými volbami," uzavírá Le Figaro.
Katolický list La Croix ani tak nepřekvapuje Jospinova trockistická minulost, jako fakt, že ji po celá léta úporně tajil - až do chvíle, kdy ho tlak okolností donutil přiznat barvu.
"Dohady o Jospinově radikálním mládí kolovaly už od 80.let," podotýká pařížský International Herald Tribune a všetečně dodává, že v pětadevadesátém se Jospin dušoval, že v životě trockistou nebyl a že si ho zřejmě lidé v tomto ohledu pletou s jeho bratrem Olivierem.

Lukašenko bilancuje spolupráci s Moskvou

Několik listů si všímá projevu, který včera na 18. zasedání parlamentu rusko-běloruské unie v Grodně pronesl běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Deník Kommersan, zaměřený převážně na otázky obchodu, píše, že Lukašenko se snížil až ke vzteklým poznámkám na adresu ruské vlády.
Běloruský prezident si prý postěžoval, že nyní, když ministři financí obou zemí vyčleňují peníze na společné rusko-běloruské projekty podle nových finančních pravidel pro rok 2002, není ruská strana, přesněji ministerstvo financí, s to přispět ani rublem -- a to podle Lukašenka podkopává samy základy rusko-běloruské unie, píše Kommersan. Lukašenko podle listu uvedl, že pokud Moskva nenajde pro výbor náležité prostory, zbývá možnost přestěhovat poslance do Minska, uzavírá Kommersan.
Deník Izvestija píše o zarážející otevřenosti, s níž Lukašenko v Grodně ventiloval své výtky na adresu Ruska, které podle něj není schopné zajistit ani normální fungování unijních struktur. List cituje Lukašenkova slova o tom, že Moskva "naprosto svévolně brání realizaci společných projektů." "Jak to, že smlouvu s Německem v Moskvě oslavují, kdežto po dohodě s Minskem neštěkne ani pes?" rozčiloval se podle Izvestije běloruský prezident.
Nacionalistická Nězavisímaja Gazeta připomíná, že Lukašenko měl na mysli smlouvu, kterou Rusko a Bělorusko uzavřely v roce 1997 a která se, jak list píše, "stala základem zcela nové podoby bilaterální integrace." Běloruský prezident podle listu vystoupil s podrobným rozborem v němž shrnul, čeho všeho Unie Ruska a Běloruska za ta léta dosáhla.
A nejen to -- vypočítal i fakta, která prý dostatečně výmluvně svědčí o tom, že mnoho ruských činitelů přísahalo procesu sjednocování obou zemí věrnost -- alespoň slovy. Po plamenných slovech však podle Lukašenka následovaly činy, které vedly k současnému stavu, to jest, k tomu, že integrace je - velmi mírně řečeno - v háji - uzavírá Nězavisímaja Gazeta citát běloruského prezidenta a s ním i naše dnešní listování evropskými novinami.