Přehled evropského tisku

Pondělí 11. června 2001

předcházející

Připravila Andrea Máslová

Americký odsouzenec

Pařížský list Libération spekuluje, zda poprava Timothyho McVeighe bude krokem ke zrušení trestu smrti ve Spojených státech. "Jak někdo může tvrdit, že poprava jednoho odsouzence srovná smrt desítek jiných lidí? Je jasné, že hrozba trestu smrti v žádném případě neodradí dalšího Timotyho McVeighe," dodává Libération.

Irské "ne" dohodě z Nice

Úvodník pařížského listu Le Monde hodnotí odmítavý postojIrů k evropské smlouvě z Nice. K zápornému výsledku referenda vedly tři faktory, věci: "zapojení Irska do evropské obranné politiky, plány harmonizace daní s evropskou úrovní a předpokládaná ztráta velkých dotací, které Irsko z Evropy dostávalo. Problém je, že ani jedním z těchto bodů se Smlouva z Nice přímo nezabývá.
A tak v dokumentu nemohou být navrženy nějaké drobné úpravy, jež by Irsku v blízké budoucnosti umožnily zorganizovat nové referendum," stojí v redakčním článku Le Monde.

Hamburgský Die Welt nevidí na rozhodnutí irských voličů nic překvapivého. Evropská unie si za to může sama, protože podle listu selhala v tom, aby byla více pochopitelná, otevřená a zodpovědná. "Evropa, je převážně spojována s byrokracií, zemědělci a podvody", tedy s něčím, co lidi straší a zneklidňuje. Voliči se nepohrnou do Evropy, o které nevědí, kam směřuje nebo co opravdu chce," uzavírá Die Welt.

Berlínský Die Tageszeitung na to pohlíží z jiného úhlu. Podle něj mohou za záporný výsledek referenda irští politici. "Jak vláda tak opozice si myslely, že slogany jako ´Za lepší budoucnost´ a ´Ano Nice´, budou stačit k uspokojení irských voličů. Fakt, že dvě třetiny voličů zůstaly doma, dokazuje, jak lidé pociťují informační deficit, co se Unie týče," píše Die Tageszeitung.

Vídeňský Die Presse převážně souhlasí s tímto názorem a zaměřuje se na - citujeme - "rostoucí podrážděnost obyvatel vůči stále komplexnějšímu projektu Evropské unie - a nikdo jim nic nevysvětlí".

Švýcarský list La Tribune de Geneve se ohlíží za jiným referendem: těsná většina v něm schválila zapojení švýcarských vojáků do mírových jednotek v zahraničí. "Jde o historické rozhodnutí, které ukazuje, že neoblomná neutralita Švýcarska přestává být tabu."

Ovšem vláda správně nehovoří o vítězství, neboť jen pár desítek tisíc hlasů rozhodlo o změně. Znamená to, že se mise švýcarské armády v zahraničí dostanou pod drobnohled," pokračuje ženevská La Tribune, podle níž výsledek referenda bude mít další pozitivní dopad - otevře Švýcarsku cestu k členství v OSN v roce 2002.