Přehled evropského tisku

Úterý 26. června 2001

předcházející

Připravila Iva Bláhová


Miloševič míří do Haagu

Francouzský Le Monde se ptá, zda rozhodnutí Bělehradu vydat Miloševiče haagskému tribunálu bylo urychleno hrozbou Spojených států, že zastaví ekonomickou pomoc, nebo se na tom podepsal fakt, že do médií pronikl rozsah masakrů, jež Srbové spáchali na kosovských Albáncích.

Už dva týdny jsou na předměstí Bělehradu exhumovány ostatky zavražděných Kosovanů, které byly - očividně na základě Miloševičových rozkazů - přemístěny do Srbska a pohřbeny, aby se zakryl nepohodlný důkaz o kosovských zvěrstvech.

Autor úvodníku v Le Monde dospívá k závěru, že až toto otřesné svědectví otevřelo Srbům oči a uvědomili si, jaké neomluvitelné činy byly páchány v jejich jménu.

"Miloševič míří do Haagu," hlásá titulek komentáře budapešťského deníku Népszabadság, podle něhož nebude mít na budoucnost Miloševiče žádný vliv odvolání jeho právníků proti úmyslu bělehradských úřadů vydat ho mezinárodnímu tribunálu.

"Za prvé, o jeho vydání nežádal žádný stát, ale soud OSN. A za druhé, mezinárodní právo má i v Jugoslávii navrch nad domácí legislativou," upozorňuje Népszabadság.

Méně peněz pro německou armádu

Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung k působení mírových sil na Balkáně podotýká, že příští rok se má rozpočet na obranu v Německu snížit o 130 miliónů dolarů, a Berlín tak prý nebude schopen dostát svým závazkům vůči spojencům z NATO a z Evropské unie.

Se sotva jedním procentem hrubého domácího produktu utratí Německo na společnou obranu ani ne polovinu prostředků, které vydávají všichni ostatní. Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung by se mohlo stát, že Německo bude jen takříkajíc lehká váha v systému evropské bezpečnosti.

Alkohol a planý poplach

Moskovskij Komsomolec přináší zprávu o opilém Estonci, který vyvolal opravdové pozdvižení. Muž, který je zjevně pamětníkem sovětské doby, se po návštěvě svých příbuzných poblíž města Tartu vydal na cestu křížem krážem a došel až k železničním kolejím.

A co nevidí - vlak! A není to ledajaký strarý vlak, ale ruský vlak! A ne kdejaký strarý ruský vlak, ale vojenský vlak. Estonec nevěřil svým očím. Vojáci v maskáčích, mluví rusky a pochodují vedle kolejí.

S roztřesenýma rukama vytočil číslo policie, zakřičel na policistu ve službě, že nepřítel zahájil útok, a běžel domů. Na místo se ihned dostavila estonská police s vojenskou posilou. Strávili pět hodin prohledáváním kolejí, ale žádný ruský vojenský vlak nenašli.

Moskovskij Komsomolec dává za pravdu estonskému deníku, který tuto zprávu přinesl jako první. Poučení z tohoto příběhu je dvojí: Někteří lidé by měli méně pít, druzí - policie - zase více myslet.