Čtvrtek 3. května
Otakar Motejl
první veřejný ochránce
lidských práv v ČR
On-line rozhovoru se ve čtvrtek 3. dubna od 17.00 do 17.30 a od 18.00 do 18.30 zúčastní první veřejný ochránce práv Otakar Motejl.
On-line rozhovor ZDE
Ze života Otakara Motejla
JUDr. Otakar Motejl se narodil se 10. září 1932 v Praze. Po ukončení studia práv na UK v Praze (1955) vykonával advokátní praxi v Bánské Bystrici, od roku 1958 byl advokátem v Kladně, později v Praze. V letech 1966-1968 současně pracoval jako vědecký pracovník Právnického ústavu ministerstva spravedlnosti.
Od září 1968 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu v Praze, v dubnu 1970 z Nejvyššího soudu odešel a následně až do ledna 1990 znovu vykonával advokátní praxi. Mimo jiné obhajoval v politických trestních věcech řadu disidentů, stoupence neoficiální kultury a aktivisty nezávislých hnutí.
V prosinci 1989 byl zvolen členem komise Federálního shromáždění pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu. Od 23. ledna 1990 do 31. prosince 1992 byl předsedou Nejvyššího soudu ČSFR, od 25. února 1993 do 8. srpna 1998 předsedou Nejvyššího soudu České republiky. Od srpna 1998 do 16. října 2000 vykonával funkci ministra spravedlnosti vlády České republiky.
Od 18. prosince 2000 je JUDr. Otakar Motejl prvním veřejným ochráncem práv. Od roku 1992 je předsedou Jednoty československých, resp. českých právníků. V roce 1991 mu byla udělena Federální asociací amerických právníků stříbrná medaile American Bar Association za obranu lidských práv. V roce 1995 mu byla udělena Jednotou českých právníků stříbrná medaile Antonína Randy. V roce 2000 byl jmenován prezidentem Francouzské republiky komandérem řádu Čestné legie. Vždy bez politické příslušnosti. JUDr. Otakar Motejl je vdovec a má jedno dítě.
30. 4. 2001
"Pokud se mi podaří denně dvěma nebo třem lidem vysvětlit jejich situaci nebo maličko napravit chod té jejich věci, tak to má smysl. Samozřejmě než se mi podaří obsloužit deset milionů, bude to chvíli trvat..."
Otakar Motejl ke smyslu svého úřadu
20. 12. 2000
„Dělá mi to velkou starost a jsem si dobře vědom této své historické odpovědnosti mimo jiné i proto, že na mě čeká řada nečekaných problémů."
Otakar Motejl po svém nástupu do úřadu k historické úloze ustavení úřadu ombudsmana
19. 12. 2000
„Šel jsem po brněnské ulici a hned se na mě vrhlo několik lidí. Takoví ti, co tvrdí, že jako ombudsman jim musím pomoci… Nejhorší ale byla parta opilců, která mě chtěla krátce po mém zvolení za každou cenu dotáhnout do hospody, že si s nimi musím připít na zvolení. A v tu chvíli jsem si říkal, sakra, nějaká gorila za zády by se šikla."
Otakar Motejl k využití ochranky z ministerstva vnitra
18. 12. 2000
„Musím se pokusit zajistit i mediální kampaň, aby lidé pochopili, co ombudsman je a co není."
Otakar Motejl po jmenování do funkce ombudsmana
12. 12. 2000
„Víte, kolem ombudsmana se děly věci, které se mi skutečně nelíbí. I když mě zvolili, tak mám stále právo to vzít, nebo to nevzít. Je to příšerná odpovědnost. Je to budování úřadu na zelené louce, v dnešních konkrétních podmínkách spíše na zeleném močálu."
Otakar Motejl po zvolení prvním veřejným ochráncem práv
1. 12. 2000
„Já si velice zakládám na tom, že půjdu od 2. ledna pracovat do archivu ministerstva vnitra. Původně jsem chtěl být hlídkovým příslušníkem v Perlovce, ale to jsem zjistil, že jsem na to moc při těle."
Exministr spravedlnosti Otakar Motejl o novém zaměstnání na ministerstvu vnitra, kam měl 2. ledna 2001 nastoupit jako referent archivní služby
18. 10. 2000
„Cítím se tak trochu jako po flámu. V poslední době jsem z neznámých důvodů nemohl spát. Dříve, když jsem někde končil, tak se mě zmocnilo to, co bude nové. Teď je dominantní spíše ten konec."
Otakar Motejl po svém odstoupení z funkce ministra spravedlnosti
„Chci být ombudsmanem už od útlého dětství.. Ale vážně. V době, kdy jsem se rozhodl podat demisi mě to ještě nenapadlo. Na jaře jsem byl osloven opozicí. Ale měl jsem rozdělanou práci. Řekl jsem jim: Nerozptylujte mě, jestli chci být ombudsmanem, nebo velvyslancem na Tahiti, teď to nepřichází v úvahu. Když jsem přišel s demisí, bylo mi, k mému překvapení, řečeno: Co takhle dělat ombudsmana? Přiznávám, že jsem to považoval za jakousi satisfakci. Pochopitelně jsem měl pocit, že jsem jako ministr neuspěl. Když se s vámi rozejde děvče, tak si sice můžete říkat, že to byla husa hloupá, ale stejně ve vás zůstane divný pocit. Takže ta slova: Co takhle ombudsman, vás příjemně pošimrají."
Otakar Motejl o tom, proč chce být ombudsmanem
19. 5. 2000
„Nejsem jistě bez viny. Považoval jsem za nevhodné se střetávat s některými argumenty mých protivníků. Trochu jsem prostě nepochopil pravidla politické hry. Také se ukázalo, že není příliš dobré, že jsem nestraník."
Ministr spravedlnosti Otakar Motejl poté, co neuspěl v Poslanecké sněmovně s reformou soudnictví
23. 12. 1999
„Já hodně nakupuji užitečné věci a knížky, ale úplně nejraději vybírám dárky v papírnictví. Odtamtud jsou totiž ty dárky spíš malé, navíc jsou většinou v krabičkách, a tak se dobře balí. Deprimují mě naopak hračkářství, kde jsou věci spíš kulaté: míče, medvědi a tak."
Ministr spravedlnosti Otakar Motejl o nákupu vánočních dárků
4. 9. 1999
„Reformu justice ohrožují lidé, kterým jde především o koryta…"
Ministr spravedlnosti Otakar Motejl k reformě soudnictví
4. 5. 1998
„Můj táta nedokázal včas odejít z advokacie a já jsem náhle s bolestí sledoval, jak profesně slábne. Právě proto vím, jak je důležité umět včas odejít. V roce 1992, když mi bylo šedesát, jsem si řekl, že toho v pětašedesáti nechám. Bylo jasné, že tedy 10. září 1997 jdu naposledy do práce. Potom přišel konec roku 1996 a já se přistihl, že uvažuju o tom, že odejít do důchodu 11. září je vlastě blbé datum. Elegantnější by přece bylo odejít na konci měsíce, anebo na konci roku? A odchod jsem začal oddalovat. Na funkci předsedy Nejvyššího roku jsem nakonec rezignoval až letos. Pochlapil jsem se. Šlo o princip."
Otakar Motejl ke svému odchodu z funkce předsedy Nejvyššího soudu České republiky
21. 11. 1997
„Prosím vás: Věřte mi, že jsem krajně znepokojen veškerými projevy intolerance a že se mi osobně opravdu ekluje jakýkoliv mechanismus selekcí… Jako kluk jsem zažil dobu, kdy se mi začali ztrácet z lavic spolužáci jenom proto, že byli Židé… Mrzí mě, že se tato zkušenost nepřenesla na další generace a že si dnes někteří mladí lidé zase pohrávají s těmi nebezpečnými hesly a ideologiemi, z nichž hledají cesty k uspokojení potřeby vybít si svou agresi…"
Předseda Nejvyššího soudu Otakar Motejl k rostoucím projevům rasismu v České republice
20. 11. 2000
„Cítím se být prací ministra Otakara Motejla osloven, jsme dlouholetí přátelé a bral jsem to jako čest a výzvu, abych mohl dokončit, co on začal."
Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš o práci svého předchůdce Otakara Motejla
9. 10. 2000
„Je velká ztráta, že odchází z vlády, ale musíme toho využít. Má velkou vážnost, počestný běh života. Lidé mu mohou věřit, protože nikdy nezakolísal."
Senátor Petr Pithart k odchodu Otakara Motejla z vlády a k jeho možné kandidatuře na funkci ombudsmana
14. 7. 1999
„Je to ministr s největší přirozenou autoritou, jaký tady kdy seděl. Možná proto se nebál jít do tak nevděčných věcí, jako je reforma justice a s ní spojené rekodifikace základních norem. Je to totiž mimořádně obtížná a zdlouhavá práce, jejíž výsledky se projeví až za několik let."
Jeden z úředníků ministerstva spravedlnosti, který zažil čtyři ministry spravedlnosti
27. 7. 1998
„V našich řadách se mu nikdo ani zdaleka nepřiblížil. V oboru si ho váží téměř všichni… Dokáže motivovat podřízené, aby problémy neobcházeli, ale rovnou je řešili. Jeho vedení je konstruktivní."
Soudce Nejvyššího soudu ČR Pavel Kučera o působení Otakara Motejla v křesle předsedy Nejvyššího soudu
24. 7. 1998
„Je třeba koncepčně změnit řadu věcí. Člověk z justice k tomu má předpoklady, Ota Motejl obzvlášť."
Designovaný vicepremiér Pavel Rychetský o nominaci Otakara Motejla na post ministra spravedlnosti
