K nejzajímavějším siločárám, které utvářejí českou politiku, patří bezesporu vztah mezi šéfy dvou nejsilnějších politických stran - občanským demokratem Václavem Klausem a sociálním demokratem Vladimírem Špidlou. Klaus je - když ne svojí vládní bilancí, svým přesvědčením určitě - klasický liberál. Špidla zase podle všeho s nelíčenou vážností chce z České republiky konečně udělat sociální stát jako řemen.
Oba muži jsou už bohatší o zkušenost, že k naplňování jejich politických ideálů není česká populace ten nejvhodnější materiál a že jejich političtí partneří zase nejsou ideálními pomocníky. Při televizních disputacích ale takové limity neplatí a tak může Špidla Klausovi a Klaus Špidlovi dobře posloužit jako vzorový katedrový protivník.
Celý národ to včera mohl sledovat v přímém přenosu na Nově. Když moderátorka Sedmičky zavedla řeč na Vladimíra Železného, Václav Klaus se vzápětí dostal k obecnějším souvislostem: mrzí prý ho, jak sociálnědemokratická vláda otrávila atmosféru, kriminalizuje podnikatele - v sousedství této úvahy jmenoval Klaus v sobotních Lidových novinách kromě Železného ještě Milana Šrejbera -, podle předsedy sněmovny ČSSD prostě vede boj proti kapitalistům.
Sebeobrana typického kapitalisty dneška ovšem vypadá poněkud jinak: bojuje s byrokracií, ztuhlým pracovním trhem a trhem s byty, který mu znemožňuje přitáhnout k sobě přespolní. Každý nový kapitalista tak má v České republice i dvanáct roků po demontáži plánovaného hospodářství ztíženou startovní pozici. Václav Klaus měl svého času ve vládě jisté řekněme retardační elementy, té vládě ale předsedal a bezmocný určitě nebyl. Mohl tedy začínajícímu podnikateli ulehčit v jeho skutečných strastech. S akcí Čisté ruce takový typický podnikatel do styku vůbec nepřišel, celé je to pro něj papírový strašák z novin.
Ty noviny ale tenkrát četli a sociální demokracii šli pak volit i lidé, kteří předtím dlouho čítali o nepotrestaných podvodech a tunelech. Ani za tři a půl roku se sociálnědemokratická vláda nepostarala o žádný zlom, nepovažujeme-li za něj cestu ministra financí Iva Svobody z vlády přímo do vazby. Vladimír Špidla ale nechce ztratit ty, které v roce 1998 Miloš Zeman vyfoukl komunistům a republikánům. Klausova slova o třídním boji přicházejí Špidlovi vhod. Může se, tak jako včera v Sedmičce, tvářit jako jakobín, který nadělí všem podle zásady padni komu padni.
Před volbami v roce 1998 vyvolávala chystaná akce Čisté ruce strach ze slepých mstitelů i očekávání satisfakce. Místo toho přišla opoziční smlouva a klid. Další volby jsou ale na obzoru a Klaus by zase potřeboval ten strach a Špidla tu satisfakci.
