Pátek 7. prosince 2001

předcházející

Kdy není pomluva pomluvou?

Adam Drda

Pražský Vrchní soud včera rozhodl, že se premiér Miloš Zeman nemusí omluvit novináři Ivanu Brezinovi, ani mu zaplatit třistatisícové odškodné za to, že ho veřejně obvinil z korupce. A nejenže Brezina nedostane satisfakci - musí ještě uhradit náklady na soudní řízení ve výši dvacet tisíc korun.

Zeman řekl v roce 1999 o Brezinovi, že má důvěrnou smlouvu se společností ČEZ, a proto propaguje ve svých článcích jadernou energetiku. Existence smlouvy se však nikdy neprokázala a soud první instance v únoru rozhodl, že Brezina má právo na omluvu i odškodnění.

Když o vás někdo řekne, že jste zkorumpovaní, vy dáte celou věc před soud, a ten pak rozhodne, že se vám původce výroku nemusí omlouvat, ocitnete se v dosti nepříjemné situaci. Vaše okolí bude totiž soudní výrok interpretovat jednoduše a na první pohled logicky. Řekne si, že když nemáte právo na omluvu, tak asi zkorumpovaní opravdu jste.

A přesně v téhle situaci je teď novinář Ivan Brezina. Premiér Miloš Zeman se mu omlouvat nemusí, takže to vypadá, že Brezina ve svých textech nehoroval pro jadernou energetiku z přesvědčení, nýbrž proto, že ho společnost ČEZ postrčila blíže nespecifikovanými finančními obnosy...

Pravda je poněkud jiná. Nikdy se neprokázalo, že by Brezina nějakou smlouvu se zmíněnou společností měl, ani že by od ní nějaké peníze bral. Nikdo nemůže říkat, že Brezina je zkorumpovaný a Vrchní soud ani nic takového netvrdí. Jak je tedy možné, že Zeman, který to na veřejnosti prohlásil, vyšel ze soudní síně jako vítěz?

Soud argumentuje takto: Zeman prý pouze opakoval informaci, kterou předtím dostal od generálního ředitele ČEZu Milana Černého. Ředitel je prý - právnicky řečeno - relevantní zdroj, takže Zeman za nic nemůže. Dostal špatnou informaci, avšak od osoby, které měl právo věřit.

První háček této argumentace je v tom, že šéf ČEZu vypovídá poněkud zmateně a "mimo ducha" soudní interpretace. Nikdy prý Zemanovi neřekl, že Brezina byl placen jeho firmou, řekl jen to, že ví o Brezinově spolupráci s ČEZem, která se ale odehrávala tak, že společnost přetiskla ve svých materiálech novinářův starší článek, publikovaný v časopise Reflex, k čemuž dal Brezina souhlas. Černý pak premiéra ujistil, že pokud existuje nějaká smlouva, tak ji zruší. A po čtrnácti dnech údajně řekl, že dal příkaz, aby byla zrušena, pokud existovala. Ředitel Černý už několikrát označil celou věc za nedorozumění a dnes se k ní nechce vyjadřovat.

Druhý problém je v tom, že šéf ČEZu přece nepustil pomluvu o Brezinovi na veřejnost. Byl to Miloš Zeman, kdo nejasnou informaci začal sdělovat novinářům a rozšířil pomluvu, aniž si záležitost ověřil, aniž chtěl vidět smlouvu, aniž kontaktoval Brezinu a zeptal se ho, jestli je to pravda, což by byla základní slušnost. Zeman se prostě spokojil s tím, že "cosi slyšel". Kdyby nějaký žurnalista napsal o politikovi, že přijal úplatek a kdyby se pak u soudu hájil tím, že mu to řekl šéf firmy, která údajně úplatek poskytla, ale že ta věc není nikde zaznamenaná a že ji dotyčný informátor nemůže potvrdit, asi by u soudu neobstál.

Třetí potíž je v souvislostech. Miloš Zeman obvinil Brezinu poté, co obecně pohovořil o zkorumpovaných novinářích, a byl žádán, aby předložil důkazy. Žádné neměl a tak vytáhl po dlouhých průtazích jedno jméno, protože se mu to zrovna hodilo do krámu. Chce-li politik, který se takto chová, zničit soudní cestou týdeník Respekt za jednu diskutabilní větu v komentáři, je to pozoruhodné...

A ještě jedna věc by neměla být přehlédnuta. Zeman bez obtíží přehrál svoje selhání na jiného člověka - ředitele ČEZu - a neudělal to poprvé: podobně nechal před časem ministra zahraničí Jana Kavana, aby se za něj omluvil Josefu Zieleniecovi. Statečný člověk se takto nechová.

Novinář Ivan Brezina oznámil, že proti rozsudku Vrchního soudu podá tzv. "dovolání" k soudu Nejvyššímu. Bude to jistě zajímavý proces.