Čtvrtek 13. prosince 2001

předcházející

Dychtivé mlčení

Daniel Kaiser

Pondělní rozhodnutí vlády objednat švédsko-britské nadzvukové stíhačky Gripen znamená hodinu pravdy i pro opozici. Poslanci musí vládě odsouhlasit vypsání dluhopisů, a i když dosud opozice vystupovala proti gripenům jako jeden muž, teď se její jednota hroutí.

Jsou chvíle, kdy se většinový názor české poslanecké sněmovny mění závratnou rychlostí. Posuďte sami: Teprve v pondělí vláda zadala největší zbrojní zakázku v moderní české historii. 24 švédsko-britských stíhaček Gripen plus výzbroj plus provozní náklady by český stát mělo postupně, ale jistě přijít na 100 miliard korun. Na vládu nejvíc zapůsobil slib výrobce, že do české ekonomiky přiláká na investicích jeden a půlkrát tolik peněz, než co vláda zaplatí za letouny. Pravicová opozice proti nákupu gripenů dlouho brojila, pouhé tři dny od verdiktu vlády ale stačí na to, aby se sněmovní skála, o kterou se gripeny měly rozbít, sama preventivně začala rozpadat.

Jak je to možné? Výhrady, které ODS i čtyřkoalice proti nákupu měly, přece platí stejně jako předtím - země je chudá, když budou nové stíhačky, nemusí už zbýt peníze na slibovanou profesionalizaci armády, gripeny nemá ve výzbroji žádná další spřátelená armáda v Severoatlantické alianci, také Brusel radil nekupovat, výběrové řízení chvílemi vypadalo jako správní řízení proti firmám, které měly odvahu postavit se na startovní čáru spolu s designovaným vítězem.

Jenže na čáře zásadního odporu stojí dnes už jenom ODS. Mezi sociálními a občanskými demokraty se rozprostřelo území nikoho, dost široké na to, aby v něm šikovný stratég formátu Miloše Zemana mohl provádět pohodlné manévry. To území je vymezeno dvěma krajními možnostmi. Premiér by se mohl pokusit získat celou čtyřkoalici - stotřináctičlenná většina, která jen o chlup nevznikla po posledních volbách v roce 1998, by pak gripeny odmávla s přehledem. Tato možnost se zatím nezdá moc pravděpodobná.

Kdyby si ale premiér naklonil komunisty - a před rokem během senátních voleb dokázal, že s nimi umí najít společnou řeč - stačily by mu pak k většině už jen tři hlasy ze čtyřkoaličního tábora. A to by pro premiéra neměl být velký problém. Lidovci ke stíhačkám chovají dávnou náklonnost z dob, kdy vládli ministerstvu obrany. A dokonce i v Unii svobody, jejíž většina gripeny odmítá, existuje skupina prostíhačkových disidentů kolem Ivana Pilipa.

Dychtivé mlčení ze čtyřkoaličních lavicích si tedy Miloš Zeman může přeložit následujícím způsobem: Udělej nabídku!

Co to mlčení prozrazuje na čtyřkoalici? Že je všímavá. Že i navzdory nesmlouvavé rétorice dobře ví, že v režimu opoziční smlouvy zbyde i jí dost místa na výměnné obchody s vládou - přesně po vzoru kritizovaných občanských demokratů. Zrovna příští týden spáchá ODS další zradu na svém programu, až Zemanově vládě potřetí za sebou podpoří výrazně deficitní rozpočet. Také obchod s Gripeny má doslova rozpočtové parametry. A i kdyby britsko-švédské stíhačky čtyřkoaliční poslance rozdělily - co je to za koalici, která nedokáže vyrovnat řady v tak důležité chvíli?