BBC Online Network| váš názor
 
Zprávy 
Analýza 
Britský tisk 
Evropský tisk 
Radiofejeton 
Dobré ráno 
Interview 
Víkend 
Anglicky s BBC 
VYSÍLÁNÍ BBC 
Frekvence 
Programy 
Redakce 
Dobré ráno  
Svět o jedné  
Svět o páté  
Interview   
 
Other BBC sites:

Komentář
Čtvrtek 31. ledna 2002předcházející 

Žádná volba nezávislost nezaručí

Adam Drda

Způsob volby českého prezidenta se asi stane jedním z témat nadcházející kampaně a dá se předpokládat, že společnost bude na návrhy přímé volby dost slyšet, už proto, že člověk má vždycky rád pocit, že nějakou věc může ovlivnit a nerozhodnou ji za něj politici na základě nějakých neprůhledných mezipartajních dohod. Potíž je v tom, že emoce by asi v debatách o podobě politického systému neměly převažovat nad racionální úvahou.

Václav Havel a další stoupenci přímé volby říkají, že z ní vzdejde člověk, nezávislý na podpoře politických stran a tudíž osoba svobodná při řešení eventuelních krizí. Ovšem současná situace, v níž hlavu státu volí parlament, pochopitelně s prezidentskou nezávislostí také počítá. Volby do Senátu se odehrávají jinak a jindy, než volby do sněmovny a děje se to právě kvůli tomu, aby v obou komorách, které mimo jiné společně volí hlavu státu, nepřevážila na delší dobu "jedna barva" nebo jedno politické spojenectví.

Lze namítnout, že v přímé volbě je nezávislost jistější, což je sice pravda, ale nemusí to být za všech okolností přednost. Poslanci a senátoři by měli být voleni proto, že jim člověk důvěřuje, že se ve složitých situacích dovedou rozhodnout lépe, než on, že například nepodlehnou vůli většiny, když si většina bude přát naprostý nesmysl.

V tuto chvíli by většina Čechů chtěla obnovit trest smrti a politici tomu dovedou účinně zabránit. Jinými slovy: neexistuje žádná záruka, že zákonodárci nezvolí závislého prezidenta, ale taky neexistuje jistota, že si občané nevyberou někoho výrazně horšího, třeba v docela jiných, v tuto chvíli těžko představitelných ohledech.

Navíc kdyby se prezident volil přímo, nebude záležet jenom - hrubě řečeno - na inteligenci většiny, ale taky na volební účasti, počtu prezidentských kandidátů nebo na tom, kolik peněz a "přesvědčovacích prostředků" bude každý z nich schopen vrhnout do kampaně.

Václav Havel říká, že prezidentova nestranost nebo nestranickost je důležitá například při jmenování soudců. V poslední době se čím dál víc poukazuje na to, že nejeden český soudce byl aktivně svázán s komunistickou stranou nebo s totalitním aparátem. O co větší záruku dává třeba v tomto směru přímo zvolený prezident, než člověk zvolený politiky? Zvlášť při vědomí, že většina společnosti se na komunistickou minulost dívá shovívavě?

Suma summarum, oba systémy mají svoje výhody i nevýhody a pokud se má měnit jeden za druhý, bylo by třeba být si jistý, znát jasný důvod. Václav Havel alespoň předkládá veřejnosti svoje argumenty - Čtyřkoalice a ČSSD, které přímou volbu rovněž podporují, se o to zatím v nějaké ucelené formě nepokusily. Úsilí Čtyřkoalice, aby se přímá volba vztahovala už na Havlova nástupce navíc vzbuzuje pochybnosti, že se "čtyřka" prostě obává, aby v prezidentském úřadě neusedl člověk, kterého si vyberou strany opoziční smlouvy, což je možná pochopitelné, ale zároveň je to slabý důvod k zásadní změně Ústavy.

 


  Zpět nahoru 
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
Zprávy ve 43 jazycích: