Silácké řeči

Adam Drda

Bude mít česká armáda nadzvuková letadla Jas-39 Gripen? A vyšle polní nemocnici do Afghánistánu? K odpovědi na obě otázky by měli velmi brzy přispět čeští poslanci, protože právě dnes má začít mimořádná schůze dolní parlamentní komory, kde se bude na žádost vlády hlasovat o dluhopisových programech, týkajících se obou záležitostí.

Na nákup 24 letadel britsko-švédského konsorcia BAE Systems/Saab, která mají stát asi 77 miliard korun, ani na vyslání nemocnice totiž vláda nemá peníze a žádá poslance, aby schválili úvěr.

	Teď má český stát jednu z příležitostí prokázat akceschopnost a potvrdit, že ono odhodlání není jenom verbální.

Nákup letadel a vyslání polní nemocnice spolu úzce souvisejí. Česká republika jako členská země NATO vyhlásila krátce po 11. září ústy Miloše Zemana, že se plně a rozhodně připojuje k protiteroristickým operacím. Teď má český stát jednu z příležitostí prokázat akceschopnost a potvrdit, že ono odhodlání není jenom verbální.

Spojenci, konkrétně Britové, nežádají nasazení stovek po zuby ozbrojených českých vojáků do bojových akcí, nýbrž vcelku prostou zdravotní podporu.Avšak nejsou na ní peníze: podle vlády má nemocnice vyrazit "na dluh", poslancům se to nelíbí a tudíž je záležitost ohrožena.

Čtenáři tuzemského tisku dostávají znepokojivé informace. Jednou se dozvědí, že polní nemocnice možná pojede do Afghánistánu vlakem, sice po území, které nemají spojenci plně pod kontrolou, ale zato levněji než letecky. Jiný den praví ministr obrany Jaroslav Tvrdík, že když poslanci vládě nevyhoví, podá demisi - což tři měsíce před volbami není, pravda, tak úplně pádná výhrůžka. Další den deník Právo cituje údajný výrok místopředsedy vlády Vladimíra Špidly, že pokud sněmovna žádost kabinetu nepodpoří, měli by vojáci sedět doma, neboť vnitřní bezpečnost je důležitější.

V době, kdy se všude píše o propojenosti západního světa a kdy český prezident hlásá "globální odpovědnost", je postoj, který prý zaujal Špidla, poměrně pozoruhodný.

A co společného s tím mají letadla? Právě ty peníze, o které se vede spor. V situaci, kdy chybí necelé dvě miliardy korun na vyslání nemocnice, chce vláda nakoupit stíhačky za skoro osmdesát miliard, z větší části rovněž na úvěr. Vypadá to divně, jak se dnes říká, "nevyváženě". A jako by to celé dávalo za pravdu opozičním poslancům, zejména členům ODS a dílu Koalice.

Hlavně ODS už delší dobu tvrdí, že pořízení supersoniků bude tak drahé, že by to mohlo ohrozit reformu armády, která by se podle nejednoho vojenského experta měla plně soustředit právě na budování profesionálních jednotek, využívaných při zahraničních misích.

	Vláda oponuje tím, že s nákupem stíhaček jsou spjaty rozsáhlé investice - potíž je v tom, že přinesou zisk až za relativně dlouhou dobu a nedá se přesně říct, jak velký bude.

Další argument pak zní, že Česko si může letadla pronajmout, nebo mu mohou vzdušnou ochranu poskytovat spojenci. Vláda oponuje tím, že s nákupem jsou spjaty rozsáhlé investice - potíž je v tom, že přinesou zisk až za relativně dlouhou dobu a nedá se přesně říct, jak velký bude.

Britský premiér Tony Blair, který včera navštívil Prahu, napsal už v prosinci 1999 Zemanovi dopis, v němž mu nákup stíhaček - na rozdíl od některých představitelů Spojených států - doporučoval. Teď dává poměrně opatrná prohlášení a nabízí se otázka, jak se asi Britové na věc dívají, když na jejich základně působí několik českých lékařů, kteří kvůli chybějícím financím marně čekají na příjezd zbytku vojenského špitálu.

Parlamentní opozice tvrdí, že zadlužit se kvůli nemocnici nelze, že vláda má šetřit a hledat zdroje na jednotlivých ministerstvech. Ať už se jim podaří vládu k něčemu takovému donutit nebo je ministři přesvědčí, jisté se zdá být jedno: kdyby nemocnice do Afghánistánu neodcestovala, Česká republika by si uřízla podobnou ostudu, jako člověk, který si v hospodě poručí biftek, ale přitom nemá ani na pivo.