Omluva je v posledních letech žánr oblíbený a to v celosvětovém měřítku. Většinou se omlouvají představitelé států za zlo nebo přímo zločiny, které byly jménem toho státu spáchány.
Většinou je to také zlo dávné a z toho důvodu i těžko odčinitelné, a také zlo, s nímž lze ty, kdo podobné omluvy vyslovují, jen těžko spojovat. Jsou to tedy - do jisté míry - omluvy snadné. Mluvčímu přinesou morální kredit, aniž by ho nutily projít bolestí, veřejného přiznání chyby, která by byla skutečně jeho.
Šance, že pražský primátor významně změní míru korupce na magistrátě totiž v tuto chvíli není o moc větší než že, dejme tomu, Tony Blair bude dnes moci snížit počet oběti bramborového hladomoru v Irsku.
Kaslova údajná omluva za korupci v Praze, jako by patřila do jiné kategorie. Jednak to nebyla v pravém slova smyslu omluva - v přepisu primátorova projevu nenarazíme na výraz "omlouvám se". I slovo "korupce" je v tom vystoupení přítomno jen kdesi mezi řádky.
Z Kaslovy strany šlo především o jakési konstatování vlastní bezmoci, což jeho výroky trochu staví do řady s těmi v úvodu zmiňovanými omluvami. Šance, že pražský primátor významně změní míru korupce na magistrátě totiž v tuto chvíli není o moc větší než že, dejme tomu, Tony Blair bude dnes moci snížit počet oběti bramborového hladomoru v Irsku.
Pozice Jana Kasla uvnitř jeho vlastní strany je velice vratká a ne moc vlivná, jeho budoucnost ve funkci dost možná nepříliš dlouhá, navíc - pravomoci primátora hlavního města nejsou dvakrát veliké. Šance, že Kasl prosadí návrhy, zaměřené na potlačení korupce, které včera předložil, té situaci odpovídá.
O míře bezmoci pražského primátora vypovídá i pobouřená reakce jeho kolegů v zastupitelstvu hlavního města. Především Kaslovi spolustraníci od primátora požadovali jakousi omluvu za omluvu, Kasl podle nich poškodil dobré jméno města. Těžko říci jak.
Žádné špinavé prádlo se zatím nepere. Praha je v tuto chvíli jen ve fázi, kdy se nesměle a bez valných výsledků připouští, že prádlo by mohlo být špinavé.
V očích amerických investorů, kteří si Kaslovi na, řekněme, neprůhlednost poměrů na magistrátě sami stěžovali? V očích Pražanů, kteří od svých známých živnostníků a podnikatelů slyší zkazky vskutku neuvěřitelné? Přičemž ani ti, kdo je vyprávějí, s nimi na veřejnost nevyjdou, protože jim v tom brání ten nejobyčejnější důvod ze všech - strach?
Argumentovat v takové situaci tím, k že primátor má svá tvrzení doložit příklady, je trochu pokrytecké. Zastupitelé by měli vnímat alespoň tu atmosféru, dejme tomu, téměř všeobecně rozšířeného podezření. A pokud je to jen podezření, jakási prazvláštní davová sugesce, měli by se jej snažit vyvrátit pomocí konkrétních kroků. A pokud to podezření má nějakou souvislost s realitou, chovat se ještě činoroději. A ne reagovat slovy typu "nebudem přepírat špinavé prádlo na veřejnosti".
Žádné špinavé prádlo se totiž zatím nepere. Praha je v tuto chvíli jen ve fázi, kdy se nesměle a bez valných výsledků připouští, že prádlo by mohlo být špinavé. A pokud jde o tu starost "co o tom řeknou jinde", tak jinde už o tom stejně mluví, ať už se pražští zastupitelé pohoršují jakkoli.
