Vstříc novému osudu

Ondřej Štindl

Existuje docela rozšířená představa, podle níž podobu volební kampaně určuje jakási tajemná skupina lidí, majících v sobě něco z psychologa, umělce a šamana - schopných za náležitý a vysoký honorář zpracovat kolektivní vědomí voličstva pomocí tak, že volič začne jejich klientům zobat z ruky.

Dosavadní podoba současné kampaně ovšem nenaznačuje psychologickou, uměleckou či přímo šamanskou kvalifikaci jejích tvůrců. Poslední dny proto toto tvrzení přinesly nejeden důkaz.

	Snímek jako by zachycoval situaci, kdy dav spokojených lidí kamsi jde, v cestě mu ale stojí temná a hrozivá postava bez tváře, která jako by gestem velela: "Zůstaňte stát, nikam nechoďte!"

Například včerejší vydání českých deníků přineslo celostránkový inzerát inzerát ODS. Za volebním sloganem "Vstříc novému osudu" je fotografie z předvolebního mítinku na Václavském náměstí, Václav Klaus na snímku zdviženýma rukama kyne shromážděným příznivcům. Nic neobvyklého - pokud by ovšem nebylo, mírně řečeno, podivné kompozice téhle fotografie.

Václav Klaus je na ní zabrán zezadu a z mírného podhledu, přičemž právě pohled zespoda je spolehlivý prostředek, pokud chceme dosáhnout toho, aby fotografovaná osoba působila sice monumentálně, ale také hrozivě. Navíc jeho postava je v působivém, ale asi nechtěném kontrastu s tvářemi rozesmátých příznivců ODS od pódiem.

Snímek jako by zachycoval situaci, kdy dav spokojených lidí kamsi jde, v cestě mu ale stojí temná a hrozivá postava bez tváře, která jako by gestem velela: "Zůstaňte stát, nikam nechoďte!" Ten dojem ještě posiluje červené písmo, jímž je napsáno volební heslo - podobné typografické řešení by bylo namístě čekat spíš u nějakého zákazu než u výzvy ke svobodné aktivitě.

Pozoruhodná nedomyšlenost předvolebních obrazů a souvisejících akcí je ovšem společná stranám napříč politickým spektrem. Značné publicity se dostalo dosud neschválenému plánu vyslat předsedkyni US-DEU Hanu Marvanovou do ulic v doprovodu lva na vodítku, zapůjčeného pro tento účel cirkusem Berousek. Má tím demonstrovat skutečnost, že český lev už zvolil. Lev možná, ale jaký?

Lev je podle tradice král zvířat - silná šelma nadaná vlastnostmi skutečného krále - tedy svobodou rozhodnutí a mocí vnutit svou vůli ostatním. Český lev dále symbolizuje bojovnost a nezdolnost českého národa a také jeho svrchovanost - je na státním znaku.

	Lev, který si nechá dát kolem krku vodítko se těžko může prohlašovat za krále zvířat, a pokud by to náhodou byl skutečně ten český lev, je to pro lidi v Česku dost znepokojivá zpráva. Naštěstí to ovšem není zvíře ze státního snatku, alébrž z cirkusu.

Lev, který si nechá dát kolem krku vodítko se těžko může prohlašovat za krále zvířat, a pokud by to náhodou byl skutečně ten český lev, je to pro lidi v Česku dost znepokojivá zpráva. Naštěstí to ovšem není zvíře ze státního snatku, alébrž z cirkusu. Tedy bytost, jejíž trudný osud je dokonalým popřením všeho, co děla lva lvem - nesvobodné zvíře, ovládané vůlí krotitele, jenž ho každý večer nutí ponižovat se před očima platících diváků.

Zvíře se tomu podřizuje - ze strachu a snad i proto, aby dostalo nějaké to krmení. Pokud to má být český lev, tak v nějaké normalizační verzi. Zajímá někoho, koho takové zvíře volí?

Nadcházející volby mají být - alespoň podle vyjádření politiků - zásadní, ba přelomové, má se v nich rozhodnout o osudu země na dlouihé roky dopředu. Předvolební kampaň nebo přinejmenším některé její části, však působí dojmem takové ledabylosti, jako by fakticky nic nešlo.