Je v Česku náboženská svoboda?

Muslimů není v České republice dostatečný počet na to, aby byli podle návrhu zákona o církvích zaregistrováni

Pátek 4. května 2001

Připravila Martina Mašková

Ptát se skoro 11 let po listopadu 1989 na to, zda je v České republice náboženská svoboda, vypadá jako protimluv. Přesto včera na toto téma Český helsinský výbor uspořádal seminář.

Tradiční duchovní hudba - chorál - už není v České republice zdaleka jedinou melodií spojenou se shromážděními věřících. Lidé si pomalu zvykají na mormony v černých oblecích, kteří zpívají ve stylu pop-music, na pestře oděné stoupence hnutí Hare krišna s bubínky či dokonce na muezzinovu modlitbu.

Kritika návrhu zákona o církvích

Do Poslanecké sněmovny parlamentu se tento týden dostal nový vládní návrh zákona o církvích a náboženských společnostech a diskuse o něm byla jádrem setkání představitelů nejrůznějších duchovních hnutí na půdě Českého helsinského výboru.

Ten ve své čerstvé zprávě označuje stávající i připravovaný zákon o církvích za diskriminující, jak tvrdí člen předsednictva helsinského výboru, religionista Ivan Odilo Štampach.

"Nikdo nikomu nebrání se sdružovat, mít bohoslužby nebo jiné získávat pro víru, jenže je celý veliký okruh čehosi, co je konkrétním vyjádřením náboženské svobody, který je některým církvím dopřán a některým není."

Nový způsob registrace

V novém zákoně je podmínkou udělení právní subjektivity pro nové náboženské hnutí 300 podpisů namísto dosavadních deseti tisíc. Ale pro vyšší stupeň registrace bude třeba 20 000 členů a nová církev na něj bude čekat 10 let.Stát chce mezitím zkoumat například stanovy nového uskupení.

Prokop Remeš ze Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů s tím souhlasí: "Podle zkušeností ze světa, kde se objevují objektivně destruktivní sekty, rozumím tomu, že stát má určitou obavu od regulace upustit."

Stát garantem důvěryhodnosti

Zástupci menšinových náboženských směrů ovšem tvrdí, že bez druhého stupně registrace nemohou posílat své lidi do věznic, armády nebo zakládat církevní školy.

"Nezačínáme od nuly," tvrdí zase ředitelka církevního odboru ministerstva kultury, Jana Řepová a odvolává se na Listinu základních práv a svobod.

"Náboženskou svobodou není chodit do věznic, není chodit do armády, není být financován. V tom je ten základní spor. Registrací do jisté míry garantujeme, že jde o důvěryhodné církve."

Včerejší diskuse se zúčastnili hlavně zástupci menšinových náboženských směrů. Advokát Lubomír Müller úspěšně zastupoval v několika soudních procesech Svědky Jehovovy, kteří byli v minulosti trestně stíháni za odmítání vojenské služby. Po mnoha peripetiích včera Nejvyšší soud potvrdil rehabilitaci jednasedmdesátiletého jehovisty, vězněného za komunistického režimu kvůli odpírání vojenské služby.

Svoboda jen pro početné církve

Svědkové Jehovovi patří k těm 21 církvím, které splnily podmínky registrace. Pro jiná uskupení je kamenem úrazu hlavně početní kvóta věřících.

K nim patří i muslimové, které reprezentoval Vladimír Sáňka: "Muslimů je v České republice několik tisíc. Jsou to studenti nebo lidé, kteří nemají trvalý pobyt."

Ten navíc tvrdí, že je důvod se obávat zneužití osobních údajů. K registraci totiž církve musí dát jména, rodná čísla a adresy svých příznivců.

Spor o právo "stát se církví" bude mít ovšem dohru v parlamentu. "Obraťte se na poslance", poradili přítomným věřícím zástupci ministerstva.

Rozhodnutí o tom, zda v novele ponechat stanovenou hranici 20 000 registrovaných členů nové církve je totiž podle nich výhradně politickou záležitostí.

Související odkazy:
Církve nesouhlasí s navrhovaným způsobem financování
BBC: Světová náboženství

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.