Výchova k demokracii v Česku

Čeští studenti mají teoretické znalosti o chodu demokracie, ale nevědí, jak se v demokracii chovat

Pondělí 7. května 2001

Zpracoval Daniel Kaiser

V půli března uveřejnila Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků ve vzdělávání srovnávací studii o tom, jak se v 28 různých zemích světa učí předmět, kterému se v komunistickém Československu říkalo občanská nauka.

V českých zemích na dotazy průzkumníků odpovídalo na čtyři tisíce čtrnáctiletých školáků ze základních škol i z víceletých gymnázií.

Dobré teoretické znalosti

Čeští gymnazisté toho o demokracii, politickém systému a třeba tržní ekonomice věděli daleko víc než jejich vrstevníci ze základních škol, i dohromady to však při porovnání se stejně starými dětmi z dalších 27 zemí vydá na lepší průměr.

Jenže české školství je charakteristické svým důrazem na teoretické vědomosti a zanedbáváním praxe. Jen 11 procent mladých Čechů v průzkumu uvedlo, že je jejich učitelé vybízejí k diskusi.

Demokracie v praxi

Podle výzkumu mladí Češi nadprůměrně často odmítají přispívat na dobročinné sbírky, navíc každý třetí čtrnáctiletý Čech by nešel volit, což je po Švédsku a Bulharsku nejvyšší procento budoucích volebních absentérů.

Kateřina Rozumná, učitelka občanské výchovy ze základní školy na Havlíčkově náměstí na pražském Žižkově, říká, že její žáci nemají demokracii zažitou.

Rozvoj občanských ctností

Je nabíledni, že nesamozřejmost, s jakou děti přijímají demokracii, pramení v nesamozřejmosti, s jakou na ni ještě jedenáct let po převratu často reagují jejich rodiče.

Řešení, které nabízejí někteří odborníci, vypadá až podezřele jednoduše: demokratická má být už sama škola. To prý je nejlepší způsob, jak v dorůstající generaci rozvíjet občanské ctnosti.

Související odkazy:
Reforma českého školství schválena
Na UK vznikla nová fakulta
MŠMT

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.