Čtvrtek 13. září 2001

předcházející

Připravil Jan Čáp

Kdo a jaký je nepřítel USA ?

Titulním stránkám britských novin vévodí fotografie newyorských sutin.

Daily Telegraph si na základě Bushovy válečné rétoriky pokládá tři zřejmě klíčové otázky: Kdo konkrétně je nepřítel, jakými prostředky se válka povede a jak se dá vůbec vyhrát?

"Americká vláda na tyto otázky zatím odpovědi neposkytla," píše Telegraph," ale čas spolu s pochybami a hněvem americké veřejnosti hraje podle listu proti ní."

O nepříteli uvádí Daily Telegraph tolik, že nenávidí Ameriku, Izrael, západní styl života, křesťany, židy a otevřenou společnost, jejíchž výhod pouze využívá k tomu, aby ji zničil.

Pokud jde o to jak vyhrát, noviny přicházejí s různými recepty. Evropské mocnosti se nesmí uchylovat k rétorice, která nadržuje teroru, tak jako jsme toho byli podle Telegraphu svědky na rasové konferenci v jihoafrickém Durbanu.

Západ si prý musí uvědomit, že některé konflikty se přátelskou úmluvou řešit nedají a arabským státům, které udržují přátelské vztahy s USA, a přitom na svém území trpí výcvikové tábory pro teroristy, se musí jasně říct, že za svoji dvojakost budou od nynějška platit.

The Financial Times upozorňuje, že ve válce s neviditelným nepřítelem formálně vyhrát nejde. Mohutná vojenská operace proti takzvaně nestabilním státům může pak podle listu nepřátele Ameriky dozásobit novou vlnou sebevražedných rekrutů.

Dále ještě Financial Times upozorňují na to, že hrstka teroristů, která v úterý ráno unesla čtyři americké letouny mohla být vyzbrojená i jinak než noži a leteckým rychlokurzem.

USA a NATO: Bok po boku

The Times uvádějí, že podle odstavce číslo pět Severoatlantické úmluvy mají evropské mocnosti závaznou a ne jen pouhou morální povinnost stát za Washingtonem vojensky.

The Guardian ve svém komentáři cituje Blairovo prohlášení o setrvání "bok po boku" a tvrdí, že taková podpora Washingtonu nesmí být bezpodmínečná. List opravuje Tonyho Blaira v tom, že úterní útok nebyl veden proti demokracii, ale proti americké moci a zpochybňuje i jeho výrok o tom, že útočníci neměli smysl pro spravedlnost.

V této souvislosti mluví o nespravedlnostech, kterých se měl Washington dopustit v islámském světě, zejména pak na Blízkém východě. Podle listu má zdrženlivější pomoc Spojeným státům v poválečných dějinách svá opostatnění.

Guardian také vzpomíná na to, že před půl stoletím premiér Clement Atlee přesvědčil ve Washingtomu amerického prezidenta Harryho Trumana o tom, aby v Korejské válce nenasadil jaderné zbraně. Harold Wilson zase nenechal Británii vtáhnout do války ve Vietnamu.

Dnes Blairova Británie podle Guardianu nemůže stát Spojeným státům bok po boku ve všem. Podle deníku by to bylo proti zájmům Londýna, ale i Washingtonu.