| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravil Ondřej Tuček
Celé názorové spektrum britského tisku se dnes ve svých komentářích shoduje na potřebě stanout bok po boku Spojených států v boji proti mezinárodnímu terorismu. Jednotlivě pak deníky poukazují na různé aspekty, které podpora budoucího amerického postupu bude zahrnovat. Daily Telegraph vyzývá britského premiéra Tonyho Blaira, aby na dnes svolaném zasedání britského parlamentu, ve kterém se poprvé představí nová stínová vláda, neponechal nikoho na pochybách o závažnosti úkolu, který stojí před Spojenými státy a jejich spojenci. Telegraph nicméně upozorňuje, že pachatelé otřesných činů ve Spojených státech ještě nejsou s jistotou známi. A přestože vše nasvědčuje tomu, že zodpovědnost za ně nesou islámští radikálové, jde podle deníku o nesnadno spatřitelného a úskočnějšího nepřítele, než proti kterému Spojené státy a jejich spojenci vedli boj v Perském zálivu v roce 1990 pod vedením otce současného amerického prezidenta Bushe. Netradičního spojenectví Timesy očekávají, že pomoc přijde nejen od tradičních přátel Spojených států. Úterní události podle listu rozdělily svět na dva tábory, ve kterém nelze zaujmout neutrální stanovisko. Timesy se kromě postojů Ruska a koalice některých muslimských států, kterou do budoucího úsilí Spojených států hodlá zahrnout americký ministr zahraničí Colin Powell, všímají podrobněji komplexní situace v Pákistánu. Tento soused Afghanistánu je domovem dvou a půl milionu afghánských často velmi militantních uprchlíků. Pákistán je - jak píší Timesy - vystaven mocnému vlivu talibánského hnutí, které je v sousedním Afghanistánu vládnoucí silou. Timesy připomínají, že pákistánský prezident Parvíz Mušaraf, jehož samozvané uchopení moci Spojené státy kdysi odsoudily, se nyní může stát klíčovým aktérem ve snaze o dopadení amerického nepřítele číslo jedna, tedy saudskoarabského teroristy Usáma bin Ládina, jemuž talibánské vedení v Afghanistánu poskytuje ochranu. Timesy zaznamenávají, že Mušaraf nyní přestal tvrdit, že jeho vláda není schopna na talibánské vedení působit. Otázkou však podle tohoto deníku zůstává, nakolik se pákistánský prezident může spolehnout na loajalitu svých podřízených. V britském tisku se však ozývají i hlasy varující před černobílým rozdělením světa na přátele a nepřátele. Guardian v souvislosti se sformováním široké plejády států do jednoho antiteroristického šiku upozorňuje na cenu, kterou by za to demokratický svět mohl zaplatit. Vlády mnoha zemí by se totiž podporou Spojených států mohly snažit vykoupit svůj vlastní násilný postup proti menšinám na domácí půdě či v sousedních zemích. Jako příklady Guardian uvádí konfliktní vztah Čečenska s Ruskem, kašmírské oblasti a Pákistánu, Tibetu a Číny či problém osadních oblastí v Izraeli. Guardian souhlasí s rozhodnutím podpořit Spojené státy ze strany NATO, Spojených národů, skupiny G8 a Evropské unie. List však zároveň doufá, že tyto mezinárodní instituce a organizace budou schopny usměrnit a mírnit některé divočejší výpady raněné velmoci. To, nakolik se jim to podaří - uzavírá Guardian - bude prvním hodnotícím měřítkem Bushova tažení za nový světový pořádek.
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||