Středa 7. února 2001

předcházející

Smutek nad pražskými rynky

Zdeněk Lukeš

Chodím takřka denně po Praze a raduju se z opravených fasád, střech, parterů domů s obnovenými pasážemi a kavárnami, těší mne, že se na chodníky vrací ta typicky pražská mozaiková dlažba ze tří druhů barevných mramorů…

O víkendu jsem byl po čase v kině na Letné a moc mne potěšil jeden detail - na markýze nad vstupem se opět objevil parádní neonový nápis BIO OKO, který pamatuju z dětství.

Písmena jsou přesnou kopií těch původních a k funkcionalistickému stylu paláce perfektně sedí. To je důkaz, že se věnuje čím dál tím větší pozornost také detailu a to je ve městě jako Praha nesmírně důležité.

Na druhé straně mne mrzí, že některá nádherná zákoutí metropole vypadají velmi tristně a zdá se, že to na radnicích - té velké i těch malých, nikoho moc netrápí. Tak například trojice pražských historických náměstí, které se proměnily postupně na rozlehlá parkoviště.

Malostranské náměstí bývá hodnoceno jako jeden z nejcennějších městských prostorů v Evropě. Už léta je jeho horní i dolní část zaplněna plechovými krabicemi parkujících automobilů. Mohla by být krásná dlažba, kašna, snad by stálo za úvahu umístit sem opět umělecky cenný pomník maršála Radeckého.

Ten odpočívá v lapidáriu, podobně, jako jezdecká socha císaře a českého krále Františka I. v parčíku na Smetanově nábřeží. Obě plastiky kdysi Pražané přehorlivě odstranili, dnes už snad - proboha - toto kádrování ztratilo smysl.

Parking zadusil i další prostory: Valdštejnské náměstí nebo Pohořelec. I to je krásné místo, kde po chvilce pátrání najdete mezi auty dokonce barokní kašnu. Parkoviště by mohlo klidně být o pár desítek metrů dál, ale není tomu tak.

Také několik pražských uliček je zbytečně uzavřeno - Toskánská na Hradčanech, Zlatá na Starém Městě a nedávno byly neprodyšně zavřela i branka v Nerudově ulici vedle italské ambasády, vedoucí na populární zkratku k Novým zámeckým schodům.

Město - to zdaleka nejsou jen domy a paláce. To je také prostor mezi nimi: náměstí, rynky, ulice a uličky, zákoutí nebo dvorky. V Praze se nedávno podařilo některá místa upravit a vrátit jim původní atmosféru. To je třeba případ náměstí na Kampě nebo Ovocný a Uhelný trh. Jinde je situace, jak se zdá, neměnná nebo se dokonce změnila k horšímu. A to je velká škoda.