Úterý 11. prosince 2001

předcházející

Advent znamená příchod

Miloš Rejchrt

"Malá apokalypsa", tak se říká textům, které se o adventu čtou v křestanských církvích. Nejsou to předpovědi ani trochu veselé: Nastane zemětřesení, co má na nebi svítit, to se zatmí, co má na nebi držet, bude padat. K velkým otřesům dojde i ve světě mezilidských vztahů: Falešní proroci svedou mnohé, dojde k vražedným konfliktům mezi bratry, rodiči a dětmi, mezi národy a stát. Bude takové soužení, jaké tu nebylo od počátku světa.

Před třemi měsíci prožívali apokalypsu lidé v New Yorku a Washingtonu a celý svět ji mohl vidět na takřka na vlastní oči. Pravda, po čtvrt roce už máme zase jinou podívanou, vždyť i na místě zhrouceného Trade centra postavili Newyorčané vánoční strom. Pro tisíce lidí, kterým při sebevražedné hromadné vraždě přišel o život někdo z blízkých, však zůstává apokalypsa 11. září otřesem, z něhož se docela nevzpamatují nikdy.

Apokalypsa znamená doslova zjevení. Zjevení křehkosti našich jistot, našeho štěstí, naší svobody. Odkudsi cosi přiletí a naše svobodná vůle se během několika minut ztenčí v instinktivní volbu mezi skokem z padesátého patra nebo uhořením.

Všechny apokalypsy upomínají na konec světa. Nic není na věčné časy, všemu se přibližuje konec, našemu osobrímu životu, naší civilizaci, všemu jsoucímu vůbec.

Pochmurné oddíly o konci světa se čtou o adventu, tedy na počátku církevního roku. Advent znamená příchod. Však také pointou. Ježíšových apokalyptických prognóz je příchod nového světa. Vyvrcholení, naplnění dějin, už se blíží. Apokalyptické hrůzy mu předcházejí, ale souvislost mezi nimi není žádná, vždyť slavný, žádoucí příchod Syna člověka je jejich opakem a bude jejich koncem.

Dávné předpovědi apokalyptických hrůz se už v dějinách vrchovatě naplnily a naplnují dodnes. A když se tyto věcí, dějí, říká Ježíš, vězte, že už se chystá pravý opak, už se blíží příchod a učte se od fíkového stromu: přece když raší větev fíkovníku, brzy bude sklizen.

Děsy a soužení tohoto věku lze číst jako zprávu o rašení nové podoby světa, kde žádných děsů a soužení nebude. Adventní období zve k ztišení, zklidnění a i v našich apokalyptických časech nabízí tichou naději.

Krásné jsou adventní obyčeje, například přibývání světla na adventním věnci, kdy dny se ještě krátí. Anebo větévky barborek, které už ukazují pupeny v době, kdy zelen světa jako by už odumřelo. Tiše a ochotně cosi raší, vzmáhá se, a chce i náš zatáhnout do procesu přibývání světla a života, aby jednou světlo a život propukly naplno.

Advent znamená příchod.