Středa 19. prosince 2001

předcházející

Spravedlnost jako cesta k míru

Ivan Medek

Advent je doba příprav na Vánoce. Vánoce jsou, snad to tak mohu říct, universální svátky evropské a nejen evropské civilizace. V různých formách je slaví křesťané všech denominací, ale i ti, kteří je považují jen za jakousi součást kulturní nebo lidové tradice.

Víc než miliarda lidí se v těchto dnech shoduje v tom, že to jsou, nebo by měly být, svátky míru. A mír, jak říká svatý Augustin je spočinutí ve spravedlnosti. Onen moudrý muž tím mínil Boží spravednost, protože věřil, že v jeho době tomu tk rozumí každý. To znamená, že spravedlnost jako cestu k míru je nutno stále hledat.

Každý soudce to ví, nebo by to vědět měl. Ať už ji hledá ve spleti paragrafů nebo ve svetě přirozeného práva. A musí se často smířit s tím, že i při nejlepší vůli se mu těžko podaří dosáhnout spravedlnosti jiné, než částečné. Ta úplná je, koneckonců, vyhražena někam jinam - nahoru. Ale alespoň o tu částečnou by mělo jít vždycky.

Snad by bylo ještě třeba říct, že spravedlnost a trest jsou dvě věci, i když spolu souvisejí. Trest je něco, co je možné, v krajním případě odpustit. Do spravedlnosti se míchat nesmí nikdo. Výrok o vině musí být vysloven bez ohledu na vnější okolnosti, jako je čas uplynulý od zločinu, stáří obviněných a odvažuji se říct i jejich odvolávání se na tehdy platné zákony.

Vím, že předsedkyně senátu Dr. Kateřina Kohoutková sedí v Praze v roce 2001 a 2002 a ne v Norimberku po druhé světové válce. Vede proces proti bývalému ministru vnitra Obzinovi a dalším estébákům jistě velmi dobře, a věřím, že se jí podaří před vynesením rozsudku těmto zločincům, kteří představují jen zlomek těch, kteří by už dávno měli stát před řádnými soudy, připomenout to, co říkali spojenečtí právníci, zločincům nacistickým, že totiž nikdo nemá právo uposlechnout rozkaz, který je zjevně zločinný, byť byl v té nebo oné době součástí platných zákonů.

A pokud se to snad něomu nebude líbit, přizná tak, že mu o spnavedlnost jako cestu k míru nikdy nešlo. A v adventu, kdy první část procesu s Obzinou a spol. probíhala, jde přece především o to, aby - jak píše sv. Lukáš cituje proroka Izaiáše - "kde je co křivého, ať je narovnáno".