Pátek 21. prosince 2001

předcházející

Vánoční salát

Miloš Rejchrt

K symbolice vánočních svátků patří ledacos, i bramborový salát, z vícera surovin složený, mnoha ingrediencemi doplněný. Vždyť Vánoce samy jsou směsice mnoha tradic a vlivů.

Štědrovečerní kapr nám zůstal z doby, kdy se o adventu dodržoval půst. Zdobený stromek k nám doputoval nejspíše z Alsaska, kde původně upomínal na strom života v rajské zahradě Eden. Ty naše české Vánoce do svého názvu tiše a ochotně převzaly německé slovo Weih.

Datum Ježíšova narození spadá v jedno s římským imperiálním svátkem zrození nepřemoženého slunce. Vánoční dárky jsou nejspíš pozůstatek slavení saturnálií. Vánoce při své cestě dějinami do sebe vstřebaly globalizované zvyklosti a místní specifika, mají ve svém rodokmenu židovství, křesťanství i pohanstvé. Jsou to svátky tiché poezie i komerčního řevu, klidu duše i spotřebitelského,běsnění. Vánoce se dají slavit různě, nabídka je opravdu pestrá.

Pakliže se rozhodneme o Vánocích rozjímat noviny z Betlémské krajiny, i uvnitř křesťanské tradice máme na vybrarou. Například na vánoční přání můžeme napsat "Pokoj lidem dobré vůle." Tak to ve čtvrtém století z řečtiny do latiny přeložil svatý Jeroným a u nás v Čechách tato verze zlidověla. Nebo můžemee přát na zemi pokoj, lidem dobrou vůli. Tak totiž andělský zpěv Lukášova evanelia překládá Bible Kralická a podobně i cizojazyčné reformační překlady vůbec. Navrhuji držet se znění kralického, tedy: lidem dobrá vůle.

Pokoj lidem dobré vůle zdá se mi zbytečně opakovat o Vánocích čerta s Mikulášem. To přece čert zlobivé děti kárá až trestá, anděl či sám Mikuláš hodné děti chválí a odměňuje. Andělé u betlémských pastvin ale neodměňují lidi dobré vůle pokojem, nýbrž vyhlašují cosi jako celosvětovou amnestii: Na zemi pokoj, od Boha lidem dobrá vůle.Lidem jako takovým, bez ohledu na to jsou-li to dobráci či zlostníci, světci či hříšníci. Tak Bůh miloval svět, že syna svého jednorozeného dal, stojí v jiném evangelijním textu.

Vánoce jsou tedy také připomínkou, že ještě důležitější než naše rozlišování mezi dobrými a zlými lidmi, dobrem a zlem vůbec, je Boží vyhlášení náklonnosti k lidem, Boží záliby v nás. I ty vánoční dárky nám to připomínají: přece si je nedáváme proto, že jsme nezlobili, ale proto, že se máme rádi. Neváží nás dohromády jen vazby výkonu a odměny, vzájemných protislužeb a užitečností. Samo lidství nás spojuje dohromady, jsme přece lidi...

Být lidský je vznešené a krásné. Vždytť Bůh si lidství oblíbil, a kde se zjevuje a prokazuje lidství, tam se děje něco, co se jednou ukáže jako velké a slavné. A už teď se ukazuje jako blažené a oblažující. Přece je nám u srdce hezky, když chystáme a opatřujeme vánoční dárky, a přemýšlíme, koho k tomu vánočnímu salátu ještě pozvat, abychom nejen pili a hodovali, ale i tu dobrou vůli spolu měli.